Dolná Súča
Dolná Súča je téma, které vyvolalo velký zájem a debatu v moderní společnosti. Po léta je Dolná Súča předmětem studia, diskusí a sporů v různých oblastech, včetně politiky, vědy, kultury a historie. Jeho význam a dopad na životy lidí z něj činí téma velkého významu pro pochopení dnešního světa. V průběhu let se vyvinulo široké spektrum názorů a pohledů na Dolná Súča, což přispělo k obohacení znalostí a pochopení tohoto fenoménu. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších perspektiv a úvah o Dolná Súča s cílem analyzovat jeho dopad a význam v současné společnosti.
| Dolná Súča | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°57′30″ s. š., 18°1′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 285 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Trenčín |
| Tradiční region | Střední Pováží |
  Dolná Súča | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 26,32 km²[1] |
| Počet obyvatel | 3 059 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 116,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Matúš Bulejko |
| Vznik | 1208 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Dolná Súča 2 |
| Telefonní předvolba | +421-32 |
| PSČ | 913 32 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TN |
| NUTS | 505943 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolná Súča (maďarsky Alsószúcs) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. Žije v ní přibližně 3 100[2] obyvatel. V obci stojí římskokatolický kostel svaté Alžběty Uherské z roku 1753 a kaple Panny Marie Lurdské z roku 1889.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208. V roce 1244 patřila do panství Súča, které se v 16. století připojilo k trenčínskému panství Trenčín. Hrad Súča je doložen v 14. a 15. století. Patřil nejprve králi a od roku 1475 k trenčínskému panství. Stal se střediskem panství Súča, ke kterému patřily vesnice Dolná a Horná Súča, Horné Srnie, Kolačín a Súčanské Podhradie. Podle záznamů byl hrad již v roce 1582 zbořený.
V minulosti se obyvatelé zabývali zemědělstvím, pěstováním chmele, vařením piva a obchodováním s dřevem. Za první republiky se obyvatelé zabývali košíkářstvím, tkalcovstvím a ovocnářstvím.
Přírodní poměry
Dolná Súča leží v Trenčínské kotlině v podhůří Bílých Karpat. Nejvyšším bodem katastru je vápencové bradlo Krasín s nadmořskou výškou 516 metrů. Do katastrálního území obce zasahuje také část přírodní památky Súčanka. K obci patří osady Polníky a Repákovci.
Osobnosti
- Ján Mautner (poč. 17. století) – básník, rektor košického gymnázia
- František Xaver Hábel (1760–1846) – náboženský spisovatel, zakládající člen Slovenského učeného tovarišstva (působil v obci)
- Jozef Matulay (1825–1892) – zakladatel dechové hudby v Dolní Súči (působil v obci)
- Jozef Laco (1872–1941) – notář (matrikář) a entomolog
- Jozef Hamaj (1894–1935) – kněz, publicista, veřejný činitel
- Rudolf Hečko (1906–1975) – učitel, hudební skladatel, varhaník
- Ružena Porubská (1908–1978) – herečka, působila v SND
- Štefan Hlávek (1912–1991) – řezbář
- Marián Šedivý (1939–1990) – učitel, ředitel MKS, vedoucí dětské dechovky
- Pavol Čičo (1948–1999) – mistr v akrobatickém létání
- Ján Miklas (1938–2011) – hudební skladatel, ochránce přírody, spisovatel
- Ján Podolák (1926–2017) – etnograf, vysokoškolský pedagog a rektor
- Peter Oriešek (1941–2015) – sochař, medailér a malíř
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolná Súča na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov . Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 . S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. (slovensky)
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolná Súča na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
