Krasín
V dnešním světě se Krasín stal opakujícím se tématem zájmu a debat. Od svého vzniku Krasín přitahoval pozornost odborníků i fanoušků a generoval širokou škálu názorů a pohledů. V průběhu historie hrál Krasín zásadní roli v různých oblastech a ovlivňoval sociální, kulturní, politické a ekonomické aspekty. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad a důležitost Krasín, analyzujeme jeho různé aspekty a odhalíme jeho důsledky v naší současné společnosti.
| Krasín | |
|---|---|
 Pohled na hřeben Krasína z jihovýchodu | |
| Vrchol | 516 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
| Pohoří | Bílé Karpaty |
| Souřadnice | 48°57′40″ s. š., 18°1′6″ v. d. |
  Krasín | |
| Povodí | Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Krasín | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1971 |
| Nadm. výška | 516 m n. m. |
| Rozloha | 26,4 ha |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Trenčín |
| Umístění | Dolná Súča |
| Další informace | |
| Kód | 83 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krasín (516 m n. m.) je vrch a přírodní rezervace v katastrálním území obce Dolná Súča v okrese Trenčín v Trenčínském kraji. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1971 a jeho rozloha je 26,4 hektaru. Předmětem ochrany je bradlo v Bradlovém pásmu Západních Karpat s pozůstatky hradu Súča a výskytem fosilií ramenonožců.[1]
Přírodní poměry
Oblast je součástí podbrančsko-trenčínského úseku bradlového pásma Západních Karpat. Tvoří součást bočního hřebene s nejvyšší kótou 516 m, který se táhne jihovýchodním směrem do údolí Váhu[2]. Krasín je tvořen čočkou jurských krinoidních a jílovitých vápenců[3]. Horniny jsou bohaté na fosilie druhohorních lilijic a hlavonožců. Díky velkému podílu křemičitých zrn v hornině se zde nevyvinuly korozní tvary, jako jsou škrapy, závrty a jeskyně. Menší podzemní prostory s velmi slabou sintrovou výzdobou mají puklinový původ[4]. Byly zde však pozorovány znaky krasovění, které probíhalo ve střední juře[5].
Krasín leží v geomorfologickém celku Bílé Karpaty, v geomorfologickém podcelku Bošácká bradla, která tvoří předěl mezi vlastními Bílými Karpaty na severu a Bielokarpatským podhůřím v Považském podolí. Oblast se vyznačuje teplomilnou a vápnomilnou vegetací. V minulosti byla oblast využívána jako pastvina.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krasín na slovenské Wikipedii.
- ↑ Krasín . Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ turistik.sk - Náučný chodník Krasín Archivováno 20. 2. 2014 na Wayback Machine. prístup: 20.9.2008
- ↑ Veľký, J. a kolektív, 1979; Encyklopédia Slovenska III. zväzok K–M. Veda, Bratislava, s. 224
- ↑ Krasín Natura 2000 prístup: 20.9.2008
- ↑ Aubrecht, R., 1997; Indications of the Middle Jurassic emergence in the Czorsztyn Unit (Pieniny Klippen Belt, Western Carpathians). Archivováno 31. 10. 2012 na Wayback Machine. Geologica Carpathica, 48, 2, s. 71-84.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasín na Wikimedia Commons
