David Tronzo
V dnešním světě se David Tronzo stal stálým tématem konverzace. Jak společnost postupuje, důležitost David Tronzo se stále více projevuje v různých aspektech každodenního života. Od pracoviště až po osobní se ukázalo, že David Tronzo má významný dopad na způsob, jakým spolu lidé interagují a jak se různé situace odehrávají. V průběhu let vyvolal David Tronzo diskusi a úvahy a ukázal se být relevantním tématem v současném kontextu. Tento článek prozkoumá různé pohledy na David Tronzo a analyzuje jeho vliv v různých oblastech moderního života.
| David Tronzo | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 13. prosince 1957 (67 let) Rochester, New York, USA |
| Žánry | jazz, rock |
| Povolání | hudebník |
| Nástroje | kytara |
| Příbuzná témata | The Lounge Lizards, Spanish Fly |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
David Tronzo (* 13. prosince 1957 Rochester, New York) je americký kytarista. Na kytaru se začal učit ve svých třinácti letech. V devadesátých letech byl členem skupiny Spanish Fly. Během své kariéry spolupracoval i s dalšími hudebníky, mezi něž patří skupina The Lounge Lizards či hudebníci John Cale, Fontella Bass nebo John Zorn. Rovněž se věnuje pedagogické činnosti na Berklee College of Music, kde vyučuje hru na slide kytaru.[1]
Diskografie
- Bring Yr Camera (The President, 1988)
- Last Day on Earth (John Cale & Bob Neuwirth, 1994)
- Rags to Britches (Spanish Fly, 1994)
- Insert Tongue Here (Spanish Fly, 1994)
- Night in Amnesia (David Tronzo & Reeves Gabrels, 1995)
- John Zorn's Cobra: Live at the Knitting Factory (John Zorn, 1995)
- Walking on Locusts (John Cale, 1996)
- On Remote Patrol (Michael Baird, 1996)
- Fly by Night (Spanish Fly, 1996)
- Yo! Hey! (Tronzo Trio, 1996)
- Dust Diary (Frigg, 1997)
- The Colonel (The Walter Thompson Orchestra, 1998)
- Luckiest Boy in the World (Oren Bloedow, 1998)
- Music for Films (Phillip Johnston, 1998)
- Queen of All Ears (The Lounge Lizards, 1998)
- Kilroy Was Here (Larry Kirwan, 2001)
- Bright and Dusty Things (Stephen Vitiello, 2001)
- Double Life of a Chair (Jacek Kochan, 2002)
- Kinds: The Very Life of Art (Hannes Loeschel, Achim Tang & David Tronzo)
- Scratchy Monsters, Laughing Ghosts (Stephen Vitiello & David Tronzo, 2005)
- Elvis Murphy's Green Suede Shoes (Black 47, 2005)
- Good Bread Alley (Carl Hancock Rux, 2006)
- The Sonic Temple (Jerry Granelli, 2007)
Odkazy
Reference
- ↑ David Tronzo . Halifax Jazz Festival . Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- (anglicky) David Tronzo na Allmusic
