V dnešním světě se David Bloor stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo kulturu, David Bloor je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku a vývoje až po jeho důsledky v současnosti a budoucnosti, David Bloor rozpoutal debatu v různých oblastech, generoval protichůdné názory a vedl k úvahám o jeho důležitosti a dopadu. Proto je nezbytné ponořit se hlouběji do studia a analýzy David Bloor, abychom komplexně pochopili jeho vliv a rozsah v současném kontextu. Vzhledem k této realitě je nutné k tématu David Bloor přistupovat z různých úhlů pohledu, abychom nabídli globální a obohacující vizi, která uspokojí zvědavost a zájem všech čtenářů.
David Bloor | |
---|---|
Narození | 28. června 1942 (82 let) Derby |
Alma mater | Edinburská univerzita |
Povolání | sociolog, filozof a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Edinburská univerzita |
Ocenění | Cena Johna Desmonda Bernala (1996) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
David Bloor (* 1942, Derby, Anglie) je anglický filozof a sociolog vědy a poznání, hlavní tvůrce tzv. silného programu sociologie vědy.
Studoval matematiku a filozofii na University of Keele a experimentalní psychologii na Trinity College v Cambridge, kde promoval v roce 1966. Doktorát v oboru psychologie získal na University of Edinburgh v roce 1972. Od roku 1992 je v Edinburghu vedoucím mezioborového univerzitního programu Science Studies Unit.
Zaměřuje se především na sociologii vědy a vědeckého poznání, filozofii a patří k hlavním osobnostem tzv. nové sociologie vědy.
Je jedním z tvůrců silného programu (strong program), který vznikl v 70. letech 20. století jako reakce na myšlenky „slabého“ programu (Karl Popper, Imre Lakatos). Ten vysvětloval chybná přesvědčení (a v důsledku hypotézy, které se nepotvrdily) sociálními faktory. Silný program tuto myšlenku rozšířil: všechna přesvědčení (ve vědě hypotézy, teorie) jsou ovlivněna sociálními faktory (tedy nejen ta chybná). Na Bloorově programu je částečně založena i „konkurenční“ teorie sítí aktérů Bruno Latoura.
Snaha o to, aby sociologie vědy studovala, jak se věda dělá, jak produkuje vědění, a to bez ohledu na to, zda produkuje pravdu, nebo omyl. Sociologie vědy by měla zaměřit svou pozornost spíše na obsah a povahu vědeckého poznání než, jak tomu bylo dosud, na sociální kontexty, ve kterém poznání vzniká (vědecké týmy, organizace, společenství…). Navrhuje také přestat rozlišovat mezi vědeckým a nevědeckým, protože hranice není vždy jasná.
Mezi hlavní kritiky patří Bruno Latour a Michel Callon, kteří kritizují zejména Bloorův návrh symetričnosti - podle nich není stále dostatečně symetrický - zkoumá pouze to, jak společnost pravdivě nebo chybně poznává přírodu, resp. jak je příroda sociálně konstruovaná. Podle Latoura je ale nutné studovat také to, jak příroda kostruuje společnost. Měli bychom se snažit stát „vně“ a popisovat, jak se příroda a společnost vzájemně ovlivňují.