Dům Vettiů
Tento článek se bude zabývat Dům Vettiů, tématem, které v posledních letech získalo na relevanci díky svému dopadu na různé oblasti každodenního života. Dům Vettiů je fenomén, který vzbudil zájem odborníků a výzkumníků po celém světě a vyvolal ve společnosti širokou debatu. V tomto smyslu bude do hloubky analyzován význam Dům Vettiů, jeho vývoj v čase a možné budoucí scénáře, ve kterých by mohl ovlivnit. Kromě toho budou představeny různé pohledy na toto téma a také možná řešení či přístupy k řešení jeho důsledků. Nakonec se tento článek snaží nabídnout komplexní pohled na Dům Vettiů s cílem poskytnout hlubší pochopení jeho dopadu a možných důsledků v budoucnu.
| Dům Vettiů | |
|---|---|
_01.JPG) Zahrada (viridarium) domu Vettiů | |
| Poloha | |
| Adresa | Scavi archeologici di Pompei - Regio VI - Insula 15 - 1, Pompei,  Itálie |
| Souřadnice | 40°45′7,5″ s. š., 14°29′4,5″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Vettiů (italsky Casa dei Vettii) je název domu ve starověkých Pompejích, proslulého výzdobou s bohatstvím obrazů a mytologických postav.
Historie
Dům s průčelím obráceným do ulice Vicolo di Mercurio je dobře zachovaný, protože po zemětřesení v roce 62 byl opraven a unikl pozornosti vykradačů, takže se mnoho uměleckých objektů našlo na původním místě.
Za své pojmenování vděčí rodině Vettiů, jak to dokazuje nález dvou pečetidel objevených v atriu domu. Podle nápisů na nich patřily i A. Vettiovi Convivaesovi a A. Vettiovi Restitutiovi. Oba patřili ke společenské skupině propuštěnců. Časem zbohatli a stali se statkáři a obchodníky s vínem a různými zemědělskými produkty.
Dům Vettiů sousedil na nároží s Faunovým domem. Původně tvořily dům dvě samostatné budovy, které byly někdy v průběhu 1. století po náročné rekonstrukci stavebně spojeny do jednoho celku. Tehdy dostal dům i pozoruhodnou výzdobu.
Interiér
Dům je toskánského atriového stylu s peristylem a vchodem obráceným na východ. Je dvoupodlažní. Přízemí sloužilo na společenský život majitelů (setkávání se s přáteli a obchodními partnery), v patře byly soukromé místnosti rodiny. Jeho historicky i umělecky nejcennější část představuje nástěnná výmalba interiérových částí. Stylově se řadí do IV., tzv. iluzionistických stylu.
Nástěnná výzdoba
Nástěnné malby uchvacují svou bohatou figurální a námětových pestrostí. V obdivuhodné proporcionální vyváženosti pokrývají plochu téměř všech místností domu. Řemeslnická dílna, která dům vyzdobila freskami, nepochybně zaměstnávala velmi zručné umělce. Více než nádhera celku překvapuje stylistická úprava a vyváženost jeho jednotlivých částí.
Už při vstupu do vestibulu návštěvníka zaujmou malby zachycující výjev kohoutích zápasů. Napravo od vstupních dveří se nachází jedna z nejznámějších fresek: mužská postava boha Priapa, která má odvracet špatné vlivy; na jednu misku vah klade měšec se zlatými mincemi (bohatství) a na druhou velký penis (plodnost). Vestibul lemují po obou stranách dvě malé ložnice (cubiculi) s malbami zachycujícími mytologické scény: Ariadna opuštěná Théseem a výjev Héro a Leandros. Za vestibulem se nachází atrium s pozůstatkem někdejšího okrasného bazénu (impluvia). Stěny pokrývají fresky znázorňující okřídlené cherubíny předvádějících nejrůznější činnosti, které souvisely s každodenním životem.
Jihovýchodní roh domu zabírá přijímací místnost (oecus) s malbami hýřícími množstvím mytologických postav — Kupid, Danaé s Jupiterem v podobě zlatého deště, Léda s labutí.
Další výzdoba se nachází v rozlehlé místnosti v severní části přízemí nazvané triclinium. O její význam se zasloužil především vlys s cherubíny na černém pozadí. Vidíme zde postavičky malých okřídlených bytostí předvádějící nejrůznější činnosti: soutěž v lukostřelbě, sbírání květin a vázání kytic, výrobu a prodej voňavek, ražení mincí, pečení chleba, vinobraní a prodej vína, závody dvoukolových vozů a další. Druhou skupinu maleb v tricliniu představují malé obrázky s výjevy námořních bitev, nad kterými jsou koše s rituálními předměty a divadelními maskami. V místnosti zaujmou mimořádně zachovalé malé obrázky na černém pozadí s mytologickými výjevy: představují Ifigénii na Tauridě mezi Thoantem, Orestem a Pyladem, Apollóna s Artemis po porážce Pythona a Agamemnona při obětování Ifigenie v Aulidě.
Atrium vede do zahrady (viridarium) s krytým korintským sloupovím na všech čtyřech stranách. Ke kráse zahrady kromě květinové výzdoby přispívalo velké množství bronzových a mramorových soch, zahradních fontánek, stolů a pilířů.
Dům Vettiů byl objeven v letech 1894–1895 během archeologického výzkumu vedeného Giuseppem Fiorellim. Jeho objevitelem byl architekt Giulio De Petra. Dnes po důkladné rekonstrukci patří k nejnavštěvovanějším objektům Pompejí.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dom Vettiovcov na slovenské Wikipedii.
Literatura
- CARPICECI, Alberto Carlo. Pompeje. Dnes a jak vypadaly před 2000 lety. Firenze: Bonechi Edizioni "Il turismo", 2007. 126 s. ISBN 88-7204-243-7.
- NAPPO, Salvatore Ciro. Pompeje. Průvodce ztraceným městem. Čestlice: Rebo, 1999. 167 s. ISBN 80-7234-043-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům Vettiů na Wikimedia Commons
