V dnešním světě je Creedence Clearwater Revival tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců i skupin. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu ve vědecké oblasti, Creedence Clearwater Revival je tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu let toto téma vyvolalo nekonečné debaty a diskuse, stejně jako četné výzkumy a publikace, které přispěly k obohacení znalostí o něm. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Creedence Clearwater Revival a analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto působivého a zajímavého tématu.
Creedence Clearwater Revival | |
---|---|
![]() Creedence Clearwater Revival v roce 1968. Zleva: Tom Fogerty, Doug Clifford, Stu Cook a John Fogerty. | |
Základní informace | |
Jinak zvaný/á | The Blue Velvets Tommy Fogerty and the Blue Velvets (1959–1964) Vision The Golliwogs (1964–1967) |
Původ | ![]() |
Žánry | |
Aktivní roky | 1967–1972[pozn. 1] |
Vydavatel | Fantasy |
Významná díla | Proud Mary Cosmo's Factory Bad Moon Rising Who'll Stop the Rain |
Ocenění | Rock and Roll Hall of Fame (1993) |
Web | www.creedence-online.net |
Dřívější členové | |
John Fogerty Tom Fogerty Stu Cook Doug Clifford | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Creedence Clearwater Revival (často zkracováno jako Creedence nebo CCR) byla americká rocková skupina založená v El Cerrito v Kalifornii. Kapelu tvořili zpěvák, kytarista a hlavní skladatel John Fogerty, jeho bratr, rytmický kytarista Tom Fogerty, baskytarista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Tito členové spolu hráli od roku 1959, nejprve jako Blue Velvets a později jako Golliwogs, než se v roce 1967 usadili na názvu Creedence Clearwater Revival.[1] Nejplodnější a nejúspěšnější období kapely mezi lety 1969 a 1971 produkovalo čtrnáct po sobě jdoucích Top 10 singlů (mnoho z nich bylo dvojitých A) a pět po sobě jdoucích Top 10 alb ve Spojených státech, z nichž dvě – Green River (1969) a Cosmo's Factory (1970) – se umístily na prvním místě žebříčku Billboard 200. Skupina vystoupila na festivalu Woodstock v roce 1969 v Upstate New York a byla prvním významným umělcem, který se tam objevil.[2] Navzdory jejich původu z oblasti Sanfranciského zálivu byl pro ně typický spíše jižanský rock a country rock.
CCR se bouřlivě rozpustili na konci roku 1972 po čtyřech letech úspěchu v žebříčku. Tom opustil kapelu v předchozím roce a John byl v rozporu se zbývajícími členy kvůli záležitostem obchodu a umělecké kontroly, což vše vyústilo v soudní spory mezi bývalými spoluhráči. Johnovy neshody s majitelem Fantasy Records Saulem Zaentzem vedly k dalším soudním případům a John odmítl vystoupit se dvěma dalšími přeživšími členy kapely – Tom zemřel v roce 1990 – na uvedení Creedence v roce 1993 do Rock and Roll Hall of Fame.[3][4] Ačkoli se kapela nikdy veřejně nespojila, John nadále hraje písně CCR jako součást svého sólového vystoupení, zatímco Cook a Clifford vystupovali mezi lety 1995 až 2020 jako Creedence Clearwater Revisited.
Hudba CCR zůstává populární a je základem klasického rockového rozhlasového vysílání v USA;[5] Jen v USA se prodalo 45 milionů desek CCR.[6] Kompilační album Chronicle: The 20 Greatest Hits, původně vydané v roce 1976, je stále v žebříčku Billboard 200 a v srpnu 2022 dosáhlo hranice 600 týdnů. Od Americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) bylo certifikováno jako 12x platinové za nejméně 12 milionů prodaných kopií v USA.[7] Hity CCR jsou stále hrány v rozhlasových stanicích po celém světě.[8]
Časopisem Rolling Stone byli zařazeni na 82. místo v seznamu 100 největších interpretů všech dob.[9]
John Fogerty, Doug Clifford a Stu Cook (všichni ročník 1945) se potkali na střední škole v El Cerrito v Kalifornii, kde začínali hrát instrumentálky a „odrhovačky z hracích skříní“ pod názvem The Blue Velvets.[10] Toto trio též doprovázelo Johnova staršího bratra Toma Fogertyho na jeho živých vystoupeních a při nahrávání ve studiu. V roce 1964 skupina podepsala smlouvu s Fantasy Records, nezávislou jazzovou nahrávací společností, která v té době sídlila v San Francisku.
Velmi úspěšné debutové album obsahovalo vlastní skladby vedoucího J. Fogertyho i rockové evergreeny, stylově přinášelo bezprostřední a přímočarý rock s výrazným a syrovým zpěvem i sólovou kytarou. Skupina vydala v následujících letech řadu hitů, v nichž se plně rozvinul Fogertyho autorský talent; některé z nich se staly součástí rockové klasiky (např. Proud Mary v repertoáru Tiny Turnerové). Kolem roku 1970 kariéra skupiny vrcholila, později došlo mezi členy k napětí, což vedlo nejprve k odchodu T. Fogertyho a pak k definitivnímu rozchodu v roce 1972. V témže roce natočil J. Fogerty své první sólové album, na němž sám nahrál všechny nástroje i vokály a které také zaranžoval a produkoval. Deska měla poněkud mystifikující název Blue Ridge Rangers a stylově čerpala z country.