Churrité
V dnešním světě se Churrité stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost podnítil Churrité zvědavost a debaty v různých oblastech. V průběhu historie hrál Churrité zásadní roli v různých kulturách a postupem času se vyvíjel a přizpůsoboval se potřebám a požadavkům každé doby. V tomto článku prozkoumáme původ, vliv a dopad Churrité, stejně jako jeho význam dnes a jeho projekci do budoucna.
| Churritská království 𒄷𒌨𒊑 Ḫu-ur-ri
| ||||||
Geografie
| ||||||
různá
| ||||||
| Obyvatelstvo | ||||||
Churrité
| ||||||
| Státní útvar | ||||||
nejednotné monarchie
| ||||||
Vznik
|
24.–23. století př. n. l. – zformování prvních států a dynastií
| |||||
Zánik
|
1500 př. n. l. – sjednocení Churritů do říše Mitanni
| |||||
| Státní útvary a území | ||||||
| ||||||
Churrité (klínopisně 𒄷𒌨𒊑, Ḫu-ur-ri) bylo starověké předněvýchodní etnikum, žijící především v Malé Asii, v severní Sýrii a v severní a východní Mezopotámii. Jejich jazykem byla churritština, která byla pravděpodobně příbuzná s urartejštinou. Uvažuje se o příbuznosti se severovýchodními kavkazskými jazyky. Znalost historie tohoto etnika i vývoje jeho jazyka je vzhledem k nedostatku nálezů pouze na úrovni hypotéz.
Historie
K formování churritského etnika docházelo pravděpodobně v 1. polovině 3. tisíciletí př. n. l., kdy se pravděpodobně churritština oddělila od urartejštiny. V akkadském období 24.–23. století př. n. l. žili pravděpodobně v oblasti horních přítoků Tigridu a Cháburu, kde pravděpodobně existovalo několik menších státních útvarů, kde jsou doloženy churritské vládnoucí dynastie. Nejznámějším z nich byl Urkeš. V období 3. dynastie z Uru (22. až 23. století př. n. l.) je doložena přítomnost churritských válečných zajatců v jižní Mezopotámii. Kolem přelomu 17. a 16. století př. n. l. došlo ke sjednoceni churritských etnik a vzniku státu Mitanni, který v 15. století př. n. l. ovládal celou severní Sýrii (Aleppo, Ugarit, Alalach), jižní Malou Asii a povodí východních přítoků Tigridu. Říše Mitanni zanikla v průběhu 13. století př. n. l. Churrité pak žili v této oblasti dále, což dokládá přítomnost churritských jmen v novoasyrských textech.
Jazyk a písmo
Churritština, která byla pravděpodobně příbuzná s urartejštinou, nebo také se severovýchodními kavkazskými jazyky, je aglutinačním a ergativním jazykem. Zapisovala se klínovým písmem, které obsahuje logogramy, slabičné i hláskové grafémy. V Ugaritu se na zapisování churritštiny používalo místní kvalfabetické klínové písmo. Churritština měla několik dialektů. První záznamy pocházejí z konce 3. tisíciletí př. n. l. a pojednávají o založení chrámu boha Nergala. Absolutní většina je však až 2. tis. př. n. l. Texty jsou doloženy v Sýrii (Ugarit), v jižní Mezopotámii (Mari, jižní Babylonie), Egyptě (Achetaton), ale především největší nálezy pocházejí z Chetitské říše, a to především z jejich hlavního města Chattušaše.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hurrians na anglické Wikipedii.
Literatura
- Encyklopedie starověkého Předního východu / Praha : Libri, 1999 – 1. vyd.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Churrité na Wikimedia Commons
