Chlorid samaritý
V dnešním světě představuje Chlorid samaritý téma rostoucího zájmu ve všech oblastech společnosti. S technologickým pokrokem a stále zřetelnější globalizací se Chlorid samaritý stalo relevantním tématem, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, pohlaví a národností. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na politiku a kulturu se Chlorid samaritý ukázal jako mnohostranný problém, který si zaslouží hlubší pozornost a analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Chlorid samaritý a prodiskutujeme jeho význam v moderním světě.
| chlorid samaritý | |
|---|---|
_chloride_hexahydrate.jpg) hexahydrát chloridu samaritého | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid samaritý |
| Anglický název | Samarium(III) chloride |
| Německý název | Samarium(III)-chlorid |
| Sumární vzorec | SmCl3 |
| Vzhled | světle žlutá pevná látka (bezvodý)
krémově zbarvená pevná látka (hexahydrát) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10361-82-7 13465-55-9 (hexahydrát) |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-797-0 |
| PubChem | 61508 |
| SMILES | Cl(Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/3ClH.Sm/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: BHXBZLPMVFUQBQ-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 256,7 g/mol |
| Teplota tání | 682 °C |
| Teplota varu | rozkládá se |
| Teplota změny krystalové modifikace | 000 °C (000 °F; 000 K) |
| Hustota | 4,46 g/cm3 (bezvodý) |
| Rozpustnost ve vodě | 92,4 g/100 ml (10 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | hexagonální (bezvodý)
jednoklonná (hexahydrát) |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H315, H319 |
| P-věty | P264, P280, P302+352, P305+351+338, P321, P332+313, P337+313, P362 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid samaritý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem SmCl3.
Příprava
Chlorid samaritý lze připravit z chloridu amonného, přičemž nejprve vzniká komplexní pentachlorosamaritan amonný (NH4)2. Lze ji připravit reakcí s oxidem samaritým při teplotě 230 °C:[1]
- 10 NH4Cl + Sm2O3 → 2 (NH4)2 + 6 NH3 + 3 H2O
Komplexní sloučenina se při následném zahřání na teplotu 350 - 400 °C rozkládá za vzniku chloridu amonného a bezvodého chloridu samaritého:[1]
- (NH4)2 → 2 NH4Cl + SmCl3
Lze jej také připravit reakcí kovového samaria nebo uhličitanu samaritého s kyselinou chlorovodíkovou. Při reakci s chlorovodíkem vzniká bezvodý chlorid samaritý:[2][3]
- 2 Sm + 6 HCl → 2 SmCl3 + 3 H2
- Sm2(CO3)3 + 6 HCl → 2 SmCl3 + 3 CO2 + 3 H2O
Vlastnosti
Chlorid samaritý je světle žlutá pevná látka, která snadno absorbuje vodu za vzniku hexahydrátu.[4] Chlorid samaritý krystalizuje v hexagonální soustavě typu chloridu uranitého s prostorovou grupou P63/m (číslo 176). Hexahydrát krystalizuje v jednoklonné soustavě s prostorovou grupou P2/n (číslo 13). Při 110 °C ztrácí krystalovou vodu.[5]
Chlorid samaritý je středně silná Lewisova kyselina, která se podle teorie HSAB řadí mezi tvrdé. Vodný roztok chloridu samaritého lze využít k přípravě fluoridu samaritého:
- SmCl3 + 3 KF → SmF3 + 3 KCl
Využití
Chlorid samaritý se využívá při přípravě kovového samaria. Bezvodý chlorid samaritý je smíchán s chloridem sodným nebo vápenatým za vzniku eutektické směsi, jejíž elektrolýzou vzniká kovové samarium.[6][7]
Chlorid samaritý lze také využít jako startovní bod pro přípravu jiných samaritých solí. V organické chemii jej lze využít například pro cyklizace.[8] Bezvodý chlorid samaritý lze využít k přípravě organokovových sloučenin samaria.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Samarium(III) chloride na anglické Wikipedii a Samarium(III)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b MEYER, Gerd; GARCIA, Eduardo; CORBETT, John D. The Ammonium Chloride Route to Anhydrous Rare Earth Chlorides—The Example of Ycl 3. Příprava vydání Harry R. Allcock. 1. vyd. Svazek 25. : Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-61874-4, ISBN 978-0-470-13256-2. doi:10.1002/9780470132562.ch35. S. 146–150. (anglicky)
- ↑ DRUDING, Leonard F.; CORBETT, John D. Lower Oxidation States of the Lanthanides. Neodymium(II) Chloride and Iodide 1. Journal of the American Chemical Society. 1961-06, roč. 83, čís. 11, s. 2462–2467. Dostupné online . ISSN 0002-7863. doi:10.1021/ja01472a010. (anglicky)
- ↑ CORBETT, J. D. Reduced Halides of the Rare Earth Elements. Rev. Chim. Minérale. 1973, roč. 10, s. 239. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ LANTHANIDES AND ACTINIDES, F. T.; LANTHANIDES AND ACTINIDES, P. Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry. Příprava vydání Edelmann. Svazek 6: Lanthanides and Actinides. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 1997. Dostupné online. ISBN 978-3-13-103071-9, ISBN 978-3-13-184231-2. doi:10.1055/b-0035-108383.. (anglicky)
- ↑ ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. : Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. S. 634. (německy)
- ↑ GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the Elements. : Elsevier Science & Technology 1600 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-022056-7. (anglicky)
- ↑ Rare Earth Samarium Products available. web.archive.org . 2011-07-21 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21.
- ↑ SCHMITTEL, Michael; STRITTMATTER, Marc. Cyclization of carbonyl substituted enyne-allenes: C2-C6-cyclization induced by heat or by addition of samarium(II) iodide, samarium(III) chloride, or boron trifluoride. Tetrahedron. 1998-11-05, roč. 54, čís. 45, s. 13751–13760. Dostupné online . ISSN 0040-4020. doi:10.1016/S0040-4020(98)00847-3.
- ↑ KOBAYASHI, S. (Shu); ANWANDER, R. (Reiner). Lanthanides : chemistry and use in organic synthesis. : Berlin ; New York : Springer Dostupné online. ISBN 978-3-540-64526-9. S. 119–154.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid samaritý na Wikimedia Commons
