Chaluha velká

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Chaluha velká a všechny důsledky, které má na naše životy. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost budeme podrobně analyzovat každý relevantní aspekt související s Chaluha velká. Zjistíme, jak se Chaluha velká vyvíjel v průběhu času a jaký je jeho význam v dnešním světě. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy, které kolem Chaluha velká existují, a také kontroverze a debaty, které vyvolává. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme komplexní a obohacující pohled na Chaluha velká, který našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto jevu a jeho důsledkům.

Jak číst taxoboxChaluha velká
alternativní popis obrázku chybí
Chaluha velká
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďchaluhovití (Stercorariidae)
Rodchaluha (Stercorarius)
Binomické jméno
Stercorarius skua
Brunnich, 1764
Areál rozšíření
Synonyma
  • Catharacta skua
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chaluha velká (Stercorarius skua) je největším evropským druhem chaluhy; od ostatních evropských druhů se mimo jiné liší absencí sezónní variability opeření.

Popis

Dospělí ptáci jsou tmavohnědí, často s tmavší čepičkou (čelo a temeno) a výrazně bílými kořeny ručních letek, které tvoří v letu v křídlech nápadná bílá pole. Mladí ptáci jsou podobně zbarveni, bez výrazně tmavšího čela a temene.

Rozšíření

Chaluha velká hnízdí pouze v oblasti severního Atlantského oceánu na Islandu, Faerských ostrovech, Shetlandách, Orknejích a pobřeží severního Skotska. V posledních letech zahnízdily také na Špicberkách a v severním Norsku. Po vyhnízdění se většina ptáků přesunuje do jižnějších oblastí Atlantiku od Biskajského zálivu po západní Afriku, zčásti do západního Středomoří a výjimečně na západ po pobřeží Ameriky.[1] Vzácně zaletuje do vnitrozemí včetně České republiky, kde byla zjištěna patnáctkrát.[2]

Odkazy

Stercorarius skua

Reference

  1. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 
  2. Přehled pozorování chaluhy velké v ČR na stránkách FK ČSO

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu chaluha velká na Wikimedia Commons