Bruno Kafka

V dnešním světě se Bruno Kafka stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od amatérů po experty, Bruno Kafka upoutal pozornost a vyvolal debatu v mnoha oblastech společnosti. Jeho dopad překonal geografické a kulturní bariéry a je předmětem studia a analýzy v různých disciplínách. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bruno Kafka, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a možný budoucí vývoj. Ať už se jedná o historický fenomén, relevantní postavu nebo aktuální téma, Bruno Kafka představuje místo setkávání pro výměnu myšlenek a znalostí a je nutné jej chápat jako celek, aby bylo možné zasadit jeho relevanci do naší společnosti.

Dr. Bruno Kafka
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Ve funkci:
1929 – 1931
Stranická příslušnost
ČlenstvíDDFP
DAWG
Narození27. září 1881
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. července 1931 (ve věku 49 let) nebo 13. července 1931 (ve věku 49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
DětiAlexandre Kafka
Alma materNěmecká univerzita Praha
Profesepolitik, pedagog, právník a vysokoškolský učitel
CommonsBruno Kafka
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruno Kafka (27. září 1881 Praha[1][2] – 12. července 1931 tamtéž)[3][3] byl rakousko-uherský a československý právník, vysokoškolský pedagog a politik židovského původu, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu a Německé pracovní a volební společenství.

Biografie

Jeho otec byl pražským advokátem. Bruno vystudoval gymnázium v Praze[4] a pražskou německou univerzitu.[5] Roku 1904 byl promován na doktora práv. Následně ještě studoval v Heidelbergu a Lipsku.[4] Roku 1907 se stal privátním docentem pro občanské právo na Právnické fakultě pražské německé univerzity. Roku 1912 se stal mimořádným profesorem na této škole.[4][6]

Od roku 1919 byl na pražské německé univerzitě řádným profesorem. Byl aktivní v pražském veřejném životě. Angažoval se v německé Společnosti pro vědy a umění a v otázkách rozvoje německého divadla v Praze. Za první světové války stál v čele pražského válečného zásobovacího úřadu.[5]

Od roku 1916 byl předsedou malé Německé pokrokové strany,[7] která se po vzniku Československa změnila na Německou demokratickou svobodomyslnou stranu (DDFP).[5]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu. Do parlamentu se vrátil až po parlamentních volbách v roce 1929.[8] Kandidoval nyní za koalici Německé volební společenství, do níž vstoupil Německý svaz zemědělců, menší Karpatoněmecká strana a Kafkova domovská strana Německé pracovní a volební společenství (DAWG). Byl pak členem poslaneckého klubu Německého svazu zemědělců, od roku 1930 jen jako hospitant. Po jeho smrti nastoupil na jeho poslanecký post Franz Bacher.[9] V parlamentu se zaměřoval na otázky zahraniční politiky. Reprezentoval německou menšinu v Praze.[4]

V zemských volbách roku 1928 byl zvolen i do Českého zemského zastupitelstva.[4][6]

Patřil mezi zakladatele formace DAWG, kam přivedl skupinu bývalých členů Německé demokratické svobodomyslné strany. V rámci DAWG patřil ke stoupencům spolupráce s ČSR a s vládní koalicí.[10][11]

Podle údajů k roku 1930 byl povoláním univerzitním profesorem v Praze.[12] Na akademický rok 1931/1932 byl zvolen rektorem pražské německé univerzity, ale do funkce už nenastoupil, protože zemřel v červenci 1931.[6] Zemřel po těžkém utrpení na rakovinu. Národní listy v nekrologu ocenily, že jeho projevy v parlamentě vynikaly věcností a jako politický odpůrce byl vždy gentlemanem.[5]

Jeho synem byl ekonom Alexandre Kafka. Jeho bratrancem byl spisovatel Franz Kafka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02. 
  2. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105. 
  3. ↑ a b KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 118. 
  4. ↑ a b c d e Die Wahlwerber der DAWG. Deutsche Zeitung Bohemia. Říjen 1929, roč. 102, čís. 246, s. 25. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Posl. prof. dr. Bruno Kafka zemřel. Národní listy. Červenec 1931, roč. 71, čís. 191, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Prof. Bruno Kafka zemřel. Národní listy. Červenec 1931, roč. 71, čís. 27, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 888. 
  8. ↑ Bruno Kafka . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  10. ↑ Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 886, 888. 
  11. ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 71. 
  12. ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu ze dne 11. dubna 1930, č. 20/30, o částečné verifikaci voleb . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Externí odkazy