Bantuské jazyky

V dnešním světě je Bantuské jazyky téma, které je čím dál aktuálnější. Ať už v osobní, profesní nebo sociální sféře, Bantuské jazyky je tak či onak přítomen v každodenním životě lidí. Jak technologie postupuje a společnost se vyvíjí, Bantuské jazyky se stává bodem zájmu, abychom lépe porozuměli světu kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bantuské jazyky, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme širší pohled na toto dnes tak časté téma.

Bantuské jazyky představují nejrozšířenější skupinu jazyků patřících do Nigerokonžské jazykové rodiny. Podle odhadů existuje přibližně 600 jazyků a jejich různých mutací. Mluví se jimi převážně v oblastech na jih od dnešního Kamerunu, tj. téměř v celé jižní Africe a také v regionech střední a východní Afriky. Celkový počet lidí mluvících bantuskými jazyky se blíží 300 milionům. Země s největším počtem bantuských jazyků na svém území je Konžská demokratická republika. Největším bantuským jazykem je svahilština, kterou mluví až 80 milionů lidí. Další významné jazyky jsou např. zulu nebo lingálština.

rozšíření bantuských jazyků

Bantuské jazyky pochází z oblasti subsaharské Afriky, konkrétně se uvádí dnešní východní Nigérie a západní Kamerun. K jejich šíření směrem na jih a východ z počátku přispělo zejména rozšiřování zemědělství v období cca 2000 př. n. l..

První člověk, který definoval pojem „Bantu“ (lidé) byl Dr. Wilhelm Bleek (1827–1875) ve své knize Srovnávací gramatika jižních afrických jazyků. V roce 1906 pak německý jazykovědec Carl Meinhof (1857–1944) napsal rozsáhlou studii porovnávající gramatiku bantuských jazyků.

Guthrieho klasifikace

Rozdělení zón podle Guthrieho klasifikace

První rozdělení bantuských jazyků do geografických zón provedl v roce 1948 profesor Malcolm Guthrie (1903–1972). Z genealogického hlediska se dá považovat za platnou v Guthriho rozdělení pouze zóna S. Nicméně na základě fonetické podobnosti jsou zóny seskupeny na severozápadní (A–C a z části D) a centrální (D–S).

Severozápadní část

  • Zóny A, B, C – 162 jazyků, 13 mil. mluvčích

Centrální část

  • Zóny D, E, F, G, H, J, K, L, M, N, P, R, S – 321 jazyků, 269 mil. mluvčích

Gramatické vlastnosti

Téměř všechny bantuské jazyky se vyznačují jednoduchou fonetikou. Tóny mají vyjadřovat rozdíl ve významu.
Charakteristické je časté používání předpon. Podstatná jména patří do tříd, z nichž každá má svůj pár předpon, jedna označuje jednotné číslo a druhá množné číslo.

Např. svahilština:

  • mtu – osoba, watu – lidé
  • kitu – věc, vitu – věci
  • mtoto – dítě, watoto – děti

Zdvojování je společný morfologický jev a je obvykle používán ke zdůraznění intenzity činnosti.
Například piga znamená svahilsky stávka, pigapiga znamená opětovně stávkovat.
Známá slova a jména, která mají zdvojení

Seznam bantuských jazyků

Uvedeny jsou největší jazyky (měřeno počtem mluvčích).

Lingua franca

Angola

Botswana

Burundi

Demokratická republika Kongo

JAR

Keňa

Malawi

Mosambik

Rwanda

Tanzanie

Uganda

Zambie

Zimbabwe

Odkazy

Externí odkazy