V tomto článku prozkoumáme dopad a význam Baltské jazyky v dnešní společnosti. Od svého vzniku upoutal Baltské jazyky pozornost akademiků, odborníků a občanů obecně a stal se tématem zájmu a výzkumu v různých oblastech poznání. V průběhu historie Baltské jazyky významně ovlivňoval vývoj lidstva, hrál zásadní roli při utváření naší kolektivní identity a evoluci našich sociálních vztahů. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme rozmanité aspekty a dimenze Baltské jazyky, pochopíme jeho dopad v minulosti, současnosti a budoucnosti a také jeho význam v současném kontextu.
Baltské jazyky | |
---|---|
![]() | |
Rozšíření | severní Evropa |
Počet mluvčích | 4,7 milionů |
Počet jazyků | 2 živé (někdy 3 nebo 4) |
Klasifikace | |
ISO 639-2 | bat |
Dělení | |
Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.
Většina jazyků z baltské větve vymřela, jediné dva jazyky, které se dosud používají, jsou litevština a lotyština a jejich dialekty. Hovoří jimi asi 4,7 milionu mluvčích.
Baltské jazyky se zapisují latinkou s diakritikou doplněnou podle různých, nejen slovanských vzorů (s češtinou mají společné znaky ž, š, č).
Všechny baltské jazyky začínaly jako indoevropský prajazyk, ze kterého se později oddělil baltsko-slovanský prajazyk. Ten se poté rozdělil na dva jazyky: praslovanštinu a protobaltštinu, která byla východiskem pro další baltské jazyky.