Ballad opera

V dnešní době je Ballad opera tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, Ballad opera je tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Ballad opera, od jeho počátků až po současný dopad. Budeme analyzovat, jak se Ballad opera vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé aspekty každodenního života. Od svých historických kořenů až po svou relevanci dnes je Ballad opera stále vzrušujícím tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.

Ballad opera je anglický divadelní žánr vzniklý na počátku 18. století. Stejně jako předchozí comédie en vaudeville ve Francii a pozdější singspiel v německých zemích používá kombinaci mluveného slova a populárních melodií, ať již existujících či nově složených.

Vznik ballad opery

Ballad opera bývá nazývána protestem 18. století proti italskému nájezdu na londýnské operní scény. Skládá se z neučesaného, často satirického, mluveného dialogu, který je prokládán písněmi. Písně jsou záměrně krátké (pouze krátká stance a refrén), aby nenarušovaly tok děje. Hrdiny jsou osoby nižší třídy, často i kriminální povahy, aby se ještě více zdůraznil odstup od opěvování vysokých morálních hodnot v italské opeře té doby. Hry obsahovaly také satirické odkazy na současnou politiku. Mnoho z nich riskovalo cenzuru a zákaz. (Zakázána byla např. opera Polly Johna Gaye.)

Žebrácká opera

Obecně se má za to, že první ballad operou byla Žebrácká opera (The Beggar's Opera), kterou na text Johna Gaye zkomponoval Johann Christoph Pepusch. Opera měla premiéru v divadle na Lincoln's Inn Fields 29. ledna 1728 a dosáhla na svou dobu neuvěřitelných 62 představení. Oba autoři znali žánr vaudeville z Paříže a patrně měli v úmyslu jej přenést do londýnského prostředí. Rovněž byli inspirováni burleskami a hudebními komediemi Thomase D'Urfey (1653–1723), který často psal nové texty na populární melodie. Sbírka takových písní byla publikována v roce 1700. Několik z těchto písní bylo v Žebrácké opeře recyklováno.

Po úspěchu Žebrácké opery se objevilo mnoho podobných skladeb. Herec Thomas Walker, který na premiéře hrál Macheatha, sám napsal několik ballad oper. I John Gay napsal několik dalších a vyrojila se také řada více či méně úspěšných následovníků (Henry Fielding, Colley Cibber, Charles Coffey, Thomas Arne, Charles Dibdin a další.) Koncem padesátých let 18. století však tento žánr začal upadat.

Ballad opera mimo Anglii

V roce 1736 si pruský velvyslanec v Anglii objednal německou úpravu populární baladické opery "The Devil to Pay" od Charlese Coffeyho. Ta pak byla úspěšně provedena v Hamburku, Lipsku a dalších německých městech. V roce 1766 bylo uvedeno na scénu nové zpracování tohoto tématu, jehož autory byli Christian Felix Weiße a Johann Adam Hiller. Úspěch této verze vyvolal vlnu následovníků a vznik německé verze ballad opery – singspielu. (Příběh opery "The Devil to Pay" zpracoval v roce 1759 i Christoph Willibald Gluck v opeře Le diable à quatre.)

Zhruba okolo roku 1735 pronikla ballad opera do Spojených států a stála u počátků amerického hudebního divadla.

Literatura

  • Edmond McAdoo Gagey: Ballad Opera. Columbia University Studies in English and comparative Literature, Columbia University Press, New York, 1937
  • Mark Hugh Lubbock, David Ewen: The Complete Book of Light Opera. New York, Appleton-Century-Crofts, 1962, 953 p., p. 467-468
  • J. Milling, P. Thomson, J. W. Donohue (ed.): The Cambridge History of British Theatre: 1660 to 1895. Cambridge, Cambridge University Press, 2004, p. 131

Externí odkazy