Baškortostán

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Baškortostán a prozkoumáme jeho původ, vývoj a význam pro dnešek. Baškortostán je tématem zájmu a debat po celá desetiletí a přitahuje pozornost akademiků, odborníků i nadšenců. Když se ponoříme do této analýzy, prozkoumáme různé aspekty, které tvoří Baškortostán, od jeho historických aspektů až po jeho dopad na moderní společnost. Doufáme, že prostřednictvím tohoto průzkumu objasníme různé aspekty, díky nimž je Baškortostán v současném světě fascinujícím a relevantním tématem.

Republika Baškortostán
Республика Башкортостан
Башҡортостан Республикаһы
Republika Baškortostán – znak
znak
Geografie
Hlavní městoUfa
Souřadnice54°28′ s. š., 56°16′ v. d.
Rozloha143 600 km²
Časové pásmoUTC+5[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 104 336
Hustota zalidnění28,6 obyv./km²
Jazykruština, baškirština
Národnostní složeníRusové, Baškirové, Tataři
Náboženství60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Podřízené celky15 rajónů
Vznik11. října 1990 a 25. února 1992
HlavaRadij Chabirov
Měnaruský rubl
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-BA
Označení vozidel02 a 102
Oficiální webwww.bashkortostan.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.

Poloha a přírodní podmínky

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

Obyvatelé

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.

Separatismus

Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.[2]

Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku roku 2024 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány.[3][4]

Ekonomika

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

Doprava

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

Města

Galerie

  • Řeka Inzer
    Řeka Inzer
  • Mapa Baškortostánu
    Mapa Baškortostánu
  • Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu
    Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu
  • Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino
    Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino
  • Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu
    Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky) 
  2. ↑ Separatismus v Rusku ožívá. Vyvolal to sám Kreml . Economia, 2008-09-10 . Dostupné online. 
  3. ↑ Sněhové koule na těžkooděnce. Rusové se vzpírají kvůli odsouzení bojovníka proti mobilizaci. CNN Prima NEWS . . Dostupné online. 
  4. ↑ Rusko žene do války hlavně etnické menšiny. Povolávací rozkaz dostávají i postižení a nebožtíci. CNN Prima NEWS . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Ruská federace
Federální subjekty Ruska
Republiky
Kraje
Oblasti
Federální města
Autonomní oblast
Autonomní okruhy
  1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
  2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
  3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti