V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Baškortostán a prozkoumáme jeho původ, vývoj a význam pro dnešek. Baškortostán je tématem zájmu a debat po celá desetiletí a přitahuje pozornost akademiků, odborníků i nadšenců. Když se ponoříme do této analýzy, prozkoumáme různé aspekty, které tvoří Baškortostán, od jeho historických aspektů až po jeho dopad na moderní společnost. Doufáme, že prostřednictvím tohoto průzkumu objasníme různé aspekty, díky nimž je Baškortostán v současném světě fascinujícím a relevantním tématem.
Republika Baškortostán Республика Башкортостан Башҡортостан Республикаһы | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Hlavní město | Ufa |
Souřadnice | 54°28′ s. š., 56°16′ v. d. |
Rozloha | 143 600 km² |
Časové pásmo | UTC+5[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 104 336 |
Hustota zalidnění | 28,6 obyv./km² |
Jazyk | ruština, baškirština |
Národnostní složení | Rusové, Baškirové, Tataři |
Náboženství | 60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nadřazený celek | ![]() |
Druh celku | republika Ruské federace |
Podřízené celky | 15 rajónů |
Vznik | 11. října 1990 a 25. února 1992 |
Hlava | Radij Chabirov |
Měna | ruský rubl |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-BA |
Označení vozidel | 02 a 102 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.
Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.
Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.
Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.[2]
Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku roku 2024 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány.[3][4]
Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.
Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.