V dnešním světě je Autokláv téma, které se stalo aktuálním v různých oblastech společnosti. Jeho dopad sahá od politiky až po každodenní životy lidí a vyvolává diskuse a úvahy o jeho vlivu a důsledcích. V průběhu historie byl Autokláv předmětem studia a zájmu, což vedlo k hluboké a rozmanité analýze jeho důsledků. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy kolem Autokláv s cílem porozumět jeho důležitosti a rozsahu dnes. Přezkoumáním různých studií a výzkumů, stejně jako předkládáním odborných názorů, se snažíme poskytnout komplexní a obohacující vizi Autokláv, která přispívá k poznání a pochopení tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Autokláv je přístroj-reaktor konstruovaný pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty.
V laboratořích se autokláv typicky používá ke sterilizaci materiálů v laboratorním skle, zejména médií. Samotný proces sterilizace je prováděn vlhkým teplým vzduchem a zvýšením tlaku. Standardem je použití vodní páry teploty 121 °C po dobu 23 minut při tlaku 103 kPa.[1]
Podle sterilizovaného materiálu se pak může sterilizace různě obměňovat. Například jsou nastavovány dvě sterilizace těsně za sebou, nebo je upravována délka a teplota. Tlak se většinou, vzhledem k technickým možnostem autoklávů, příliš nemění. Při sterilizaci tohoto typu dochází k usmrcení všech živých organizmů, ale také ke koagulaci bílkovin, karamelizaci cukrů a k dalším tepelným změnám látek – proto by měla být sterilizace v případě sterilizování např. médií časově vyvážená. V důsledku chemické změny látek dochází též ke změnám pH v médiích.