V dnešním světě je Athenagoras I. téma, které má velký význam a zajímá mnoho lidí. V průběhu historie hrál Athenagoras I. zásadní roli ve společnosti, kultuře a každodenním životě lidí. Od svého vzniku Athenagoras I. vyvolává debaty, kontroverze a fascinace a stává se referenčním bodem pro lepší pochopení světa kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Athenagoras I. a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty společnosti a jednotlivce. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu objevíme rozmanité dimenze a perspektivy, které Athenagoras I. nabízí, a obohatíme tak naše znalosti a porozumění tomuto významnému tématu.
Athenagoras I. | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Αριστοκλής Σπύρου |
Narození | 25. březnajul. / 6. dubna 1886greg. Vasiliko |
Úmrtí | 7. července 1972 (ve věku 86 let) Istanbul |
Místo pohřbení | Chrám Matky Boží Životodárného pramene |
Alma mater | Teologická škola Chalki |
Povolání | pop, pravoslavný mnich, teolog a patriarcha |
Ocenění | čestný doktor Vídeňské univerzity Grand Cross of the Order of the Holy Lamb |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Funkce | Konstantinopolský ekumenický patriarcha (1948–1972) metropolita |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Athenagoras I., narozen jako Aristokles Spyrou (6. dubna 1886, Vasilico u Ioánniny, Osmanská říše, dnes Řecko – 7. července 1972, Istanbul, Turecko) byl v letech 1948 až 1972 ekumenickým patriarchou konstantinopolským, a to 268. v pořadí.
Aristokles se narodil do rodiny albánského původu v oblasti Epirus, která tehdy patřila Osmanské říši, dnes Řecku. Byl synem vesnického lékaře. Matka mu zemřela, když mu bylo 13 let.
Studoval v semináři na tureckém ostrově Heybeliada. V roce 1922 byl zvolen metropolitou Korfu.
V roce 1938 se Athenagoras stal občanem USA. Dne 1. listopadu 1948 byl zvolen patriarchou konstantinopolským. V lednu následujícího roku letěl funkci převzít do Istanbulu osobním letadlem amerického prezidenta Harryho Trumana.
V roce 1964 se v Jeruzalémě sešel s papežem Pavlem VI. Cílem tohoto historického setkání bylo překonat Velké schizma, obnovit komunikaci mezi katolickou a pravoslavnou církví. Jeho výsledkem byla společná deklarace, která byla 7. prosince 1965 najednou čtena na zasedání Druhého vatikánského koncilu a zvláštním ceremoniálu v Istanbulu.
Dne 6. července 1972 byl Athenagoras hospitalizován kvůli zlomenině kyčle. Zemřel následujícího dne, příčinou však bylo selhání ledvin. Bylo mu 86 let.