Téma Apendicitida upoutalo pozornost a zájem lidí z celého světa. Od svého historického původu až po svou relevanci dnes byl Apendicitida předmětem debat, analýz a studií odborníků v této oblasti. Různé aspekty související s Apendicitida, jako je jeho dopad na společnost, jeho vliv na populární kulturu a jeho role ve vývoji technologií, byly předmětem rozsáhlého výzkumu a úvah. Tento článek se snaží řešit a ponořit se do důležitosti a relevance Apendicitida a nabízí podrobnou a úplnou analýzu, která čtenářům umožní plně porozumět tomuto fascinujícímu tématu.
Apendicitida | |
---|---|
![]() Řez zaníceným apendixem | |
Klasifikace | |
MKN-10 | K35.–K37. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Apendicitida (zánět červovitého přívěsku slepého střeva) je náhlá příhoda břišní spočívající v zanícení apendixu. Když není včas léčena (nejčastěji chirurgickým odstraněním apendixu), dochází k perforaci apendixu a následně zánětu dutiny břišní. Jestliže nedojde k okamžitému odstranění zaníceného apendixu, může dojít i ke smrti.
Apendicitida se projevuje bolestí v nadbřišku, která se přibližně za šest hodin přesune do pravého podbřišku. Mezi další symptomy patří nauzea, zvracení, nadýmání.
Jiné polohy apendixu:
Apendix může být dlouhý a může dráždit močový měchýř, což může způsobit polyurii.
Operace – apendektomie, případný výpotek (exudát) se odsaje.
Při prasknutí (sterkorální peritonitida) – vzorek na kultivaci, výplach dutiny, JIP, MPK, ATB, nasogastrální sonda. Člověk zůstává v nemocnici 3–7 dní od operace, může chodit do práce 10 dní od operace a sportovat může 6 týdnů od zákroku.
Diferenciální diagnóza
Ačkoliv apendix hraje úlohu mízní uzliny a účastní se udržování mikrobiomu, jeho chirurgické odstranění zřejmě nezanechává žádné závažné následky na zdraví. Pokud však je apendicitida zanedbaná a není zakročeno včas, dochází k perforaci apendixu, zánětu dutiny břišní a zpravidla ke smrti, neboť v této fázi je naděje na záchranu nemocného jen malá.[zdroj?!]
Výše zmíněný černý scénář nastává jednak v situaci, kdy je nemocný odříznut od adekvátní lékařské pomoci, jednak se dále vyskytuje v případě chybné diagnózy či pozdní návštěvy lékaře. Tato rizika hrozí jednak u starých lidí, kteří mají vyšší práh bolesti a mohou tak apendicitidu podcenit, jednak u lidí s atypicky umístěným apendixem.
Vlastní apendix si operovali například chirurgové Evan O'Neill Kane (1921) a Leonid Rogozov (1961). Mezi osoby zemřelé v důsledku perforace zaníceného apendixu patří například bl. kardinál Galen (1878–1946).