Anna Švédská je téma, které v průběhu let upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Díky svému trvalému dopadu a významu v dnešní společnosti vyvolal Anna Švédská debatu a diskusi v různých oblastech. Od svých počátků až po svůj vývoj byl Anna Švédská předmětem studia a analýzy odborníků v oboru. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Anna Švédská, od jeho historie až po jeho dnešní vliv, s cílem osvětlit téma, které je pro mnohé stále vzrušující a fascinující.
Anna Marie Švédská | |
---|---|
![]() | |
Narození | 19. června 1545 Stockholm |
Úmrtí | 20. března 1610 (ve věku 64 let) |
Místo pohřbení | Porýní-Falc |
Povolání | politička |
Choť | Jiří Jan I. Falcko-Veldenzský (od 1562)[1] |
Děti | Jiří Gustav Falcko-Veldenzský Jan August Falcko-Lützelsteinský Ludvík Filip Falcko-Guttenberský Jiří Jan II. Falcko-Lützelsteinský Uršula Falcko-Veldenzsko-Lützelsteinská Anna Markéta Falcko-Veldenzská … více na Wikidatech |
Rodiče | Gustav I. Švédský a Markéta Eriksdotter Leijonhufvud |
Rod | Vasovci |
Příbuzní | Jan III. Švédský, Kateřina Švédská, Cecílie Švédská, Magnus Östergötlandský, Žofie Švédská, Alžběta Švédská, Karel IX. Švédský a Erik XIV. Švédský (sourozenci) Leopold Ludvík Falcko-Veldenzský, Anna Magdaléna Falcko-Veldenzská a Veldenz, Pfalzgraf Karl Ludwig (vnoučata) |
Funkce | regentka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Princezna Anna Švédská (švédsky: Anna Gustavsdotter; 19. června 1545, Stockholm – 20. března 1610), také známá jako Anna Maria a Anne Marie,[2] byla dcerou krále Gustava I. Švédského a královny Markéty. Díky sňatku s Jiřím Janem, falckrabětem z Veldenz (1543–1592) byla falckraběnkou z Veldenz. Od roku 1592 do roku 1598 zde vládla jako prozatímní regentka a dohlížela na rozdělení území mezi jejími syny.
Dne 20. prosince 1562 se provdala za Jiřího Jana, falckraběte z Veldenz. Pár měl následující potomky:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna of Sweden (1545–1610) na anglické Wikipedii.