Andrzej Stasiuk

Dnes je Andrzej Stasiuk tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Jak postupujeme v digitálním věku, Andrzej Stasiuk se stal důležitým bodem diskuse v různých oblastech. Od politiky po módu, přes vědu a technologii se Andrzej Stasiuk etabloval jako zásadní téma, které poznamenává vývoj a vývoj naší společnosti. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Andrzej Stasiuk, analyzujeme jeho dopad na různé aspekty našeho každodenního života a nabídneme široký přehled pro pochopení jeho důležitosti v současném kontextu.

Andrzej Stasiuk
Narození25. září 1960 (64 let)
Varšava
Povoláníspisovatel, vydavatel, literární kritik, novinář, básník a publicista
StátPolskoPolsko Polsko
Tématabeletrie, poezie, publicistika a literární kritika
Významná dílaVýchod (2017), Tři hry: Noc, Čekání na Turka, Temný les (2013), Bílá vrána (2012), Cestou do Babadagu (2009), Dukla (2006), Jak jsem se stal spisovatelem: Pokus o intelektuální biografii (2004), Haličské povídky
OceněníCena Kościelských (1995)
Cena Samuela Bogumila Lindeho (2002)
Literární cena Nike (2005)
Cena Beaty Pawlakové (2005)
Cena jantarového motýla Arkadyho Fiedlera (2007)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Monika Sznajdermanová (od 1999)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrzej Stasiuk (* 25. září 1960 Varšava) je polský spisovatel, básník a publicista.

Biografie

Nedokončil střední školu. V první polovině 80. let 20. století se angažoval v pacifistickém hnutí, dezertoval z armády, půldruhého roku strávil ve vězení. V roce 1987 odjel z Varšavy a usadil se v Nízkých Beskydech. Získal řadu ocenění, několikrát byl i nominován na polskou literární cenu NIKE. Cenu nakonec obdržel roku 2005 za dílo 'Jadąc do Babadag'.[1]

Je autorem četných novinových fejetonů, které uveřejňovaly Tygodnik Powszechny, Gazeta Wyborcza, Tytuł, OZON, Frankfurter Allgemeine Zeitung a další.

Dílo

  • Mury Hebronu (1992) – Zdi Hebronu
    Andrzej Stasiuk
  • Wiersze miłosne i nie (1994) – Milostné básně a ne
  • Biały kruk (1995) – Bílá vrána (česky 2012, Paseka)
  • Opowieści galicyjskie (1995) – Haličské povídky (česky 2001, Periplum)
  • Przez rzekę (1996) – Přes řeku
  • Dukla (1997) – Dukla (česky 2006, Periplum)
  • Dwie sztuki (telewizyjne) o śmierci (1998) – Dvě hry (televizní) o smrti
  • Jak zostałem pisarzem (Próba autobiografii intelektualnej) (1998) – Jak jsem se stal spisovatelem (Pokus o intelektuální biografii) (česky 2004, Prostor)
  • Dziewięć (1999) - Devět
  • Moja Europa. Dwa Eseje o Europie Zwanej Środkową (2000) – Moje Evropa. Dvě eseje o Evropě zvané Střední (společně s Jurijem Andruchovyčem, česky 2009, Periplum)
  • Tekturowy samolot (2000) – Lepenkové letadlo
  • Opowieści wigilijne (spolu s Olgou Tokarczuk a Jerzym Pilchem, 2000) – Vánoční příběhy
  • Zima (2001) - Zima
  • Jadąc do Babadag (2004) – Cestou do Babadagu (česky 2009, Periplum)
  • Noc (2005) – Noc
  • Noc. Słowiańsko-germańska tragifarsa medyczna (2005) – Noc. Slovansko-germánská lékařská tragická fraška. In: Tři hry (česky 2013, Divadelní ústav)
  • Fado (2006) – Fado
  • Ciemny las (2007) – Temný les. In: Tři hry (česky 2013, Divadelní ústav)
  • Czekając na Turka (2009) – Čekání na Turka. In: Tři hry (česky 2013, Divadelní ústav)

Odkazy

Reference

  1. ↑ MARZEC, Bartosz. Andrzej Stasiuk. Culture.pl . 2014-04-30. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy