V dnešním světě se Alkaios z Mytiléné stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už pro svůj dopad na společnost, svou důležitost v historii, svou relevanci v kultuře nebo z jakéhokoli jiného důvodu, Alkaios z Mytiléné upoutal pozornost a zájem těch, kteří se snaží lépe porozumět světu kolem sebe. Od svých počátků až po dnešní vliv zůstává Alkaios z Mytiléné fascinujícím tématem, které nadále vyvolává diskuse a úvahy v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme dopad a důležitost Alkaios z Mytiléné a poskytneme čtenářům jasnější a hlubší vhled do tohoto velmi relevantního tématu.
Alkaios z Mytiléné | |
---|---|
![]() | |
Narození | 7. století př. n. l. Mytiléna |
Úmrtí | 560 př. n. l. Lesbos |
Povolání | básník, politik a spisovatel |
Žánr | Lyrika v starovekom Grécku |
Významná díla | alkajská strofa |
Partner(ka) | Sapfó |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alkaios z Mytiléné (starořecky: Ἀλκαῖος) (mezi 620 a 630 př. n. l. – 2. polovina 6. století př. n. l.) byl antický řecký básník.
Patří k raným lyrickým básníkům spolu se Sapfó, která žila jako on na Lesbu a kterou možná obdivoval. Byl aristokratického původu. Po neúspěšném Alkaiově pokusu svrhnout v Mytiléné na Lesbu tyrana Myrsila, kterého nenáviděl, musel emigrovat. Jako bojovník bojoval proti athénským kolonistům. Prošel různé kraje - byl v Egyptě, v Thrákii, jednal s Lýdií.
Psal milostné a válečné písně a písně k hostinám (pijácké). Vyslovují emoce, v souladu s jeho aristokratickým původem, bezstarostně a s důvěrou, složitě, ale nikoli na úkor jasnosti. Dále jsou to i politické písně, které lze považovat za jakési agitky. Dále je patrné, že se pokoušel skládat hymny, ale v této oblasti nebyl úspěšný. Používal čtyřveršové strofy, tzv. sapfické sloky, pocházející ze staré hudební tradice. Alexandrijští básníci v něm viděli vzor intimní lyriky. Alkaios je představitel tzv. sólové lyriky.
Není známo kolik básní napsal, protože se zachovaly pouze zlomky (česky vyšly v knize „Nejstarší řecká lyrika“). Nejvíce se zachovalo jeho politických textů, tzv. stasiotika.