Alhazen
V dnešním světě se Alhazen stal tématem rostoucího zájmu v různých oblastech společnosti. Od akademického prostředí až po podnikatelské prostředí se Alhazen stává relevantní díky svému dopadu na náš každodenní život. Jak se stále posouváme kupředu do 21. století, důležitost porozumění a řešení Alhazen je stále evidentnější. V tomto článku prozkoumáme, jak se Alhazen vyvíjel v průběhu času, jeho dopad na různé komunity a sektory a možné důsledky pro budoucnost. Od svého vlivu na politiku až po dopad na technologie je Alhazen tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
| Alhazen | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | أَبُو عَلِيّ ٱلْحَسَنٌ بْن ٱلْحَسَنٌ بْن ٱلْهَيْثَم |
| Narození | 965 Basra |
| Úmrtí | 1039 (ve věku 73–74 let) Káhira |
| Povolání | matematik, fyzik, filozof, astronom, vynálezce, astrolog a inženýr |
| Témata | fyzika |
| Významná díla | Book of Optics |
| Vlivy | Aristotelés |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alhazen (arabsky Abú ʿAlí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtham) (965 Basra – 1040? Káhira) byl arabský vědec, který se zabýval astronomií, optikou a matematikou.
Narodil se v Basře v dnešním Iráku. Studoval zde a v Bagdádu. Káhirský panovník al-Hákim jej pozval do Egypta. Alhazen měl podle pověsti vymyslet, jak by se daly předvídat a následně omezit záplavy způsobené rozvodněným Nilem. Když pochopil, že to není možné, předstíral šílenství a žil deset let v domácím vězení, aby tak ušel jistému trestu smrti. To mu ovšem nezabránilo, aby se věnoval přírodovědným studiím. Podařilo se mu opravit některé Aristotelovy omyly. Napsal více než 200 pojednání o optice, astronomii a matematice.
V díle Velká optika se snažil vysvětlit problémy vnímání okolního světa, popsal zde fyzikální podstatu a vlastnosti světla a také princip, na jehož základě jsme schopni vidět. V roce 1020 se zabýval lomem a odrazem světla a čočkami. Používal přitom desku s dírkou, před kterou vyrovnal svíčky. Jejich obraz se promítal na druhé straně desky a zakrýváním svíček zjistil, že obraz levé svíčky se promítne vpravo, z čehož odvodil, že světlo se šíří přímočaře. Arabové používali v astronomii při určování polohy Slunce nebo slunečních zatmění přístroj nazvaný později camera obscura.[1]
Vyvrátil některé chybné antické představy o vidění a ukázal, že se světlo odráží od povrchu předmětů a vstupuje do našeho oka. Prováděl řadu experimentů s čočkami a temnými komorami. Položil základy optice.
V matematice propojil algebru s geometrií.
Měl velký vliv na vývoj latinské středověké a novověké optiky a epistemologie (Roger Bacon, Witelo) až do Keplerovy doby.[zdroj?]
Reference
- ↑ NASH. Svět fotografie . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-12.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alhazen na Wikimedia Commons
