Alexandr Kliment

Alexandr Kliment
Narození	30. ledna 1929 Turnov Československo Československo
Úmrtí	22. března 2017 (ve věku 88 let) nebo 21. března 2017 (ve věku 88 let) Praha Česko Česko
Povolání	spisovatel, scenárista, dramaturg, redaktor, prozaik, básník, ponocný, korektor, dramatik a herec
Témata	literatura, editace a filmová scenáristika
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Alexandr Kliment (30. ledna 1929 Turnov – 22. března 2017 Praha)^[1], vlastním jménem Alexandr Klimentiev (otec byl ruským emigrantem), byl především prozaik, ale také publicista, autor rozhlasových her a dramaturg československého filmu.

Jako nemálo jiným bylo tomuto autorovi za normalizace znemožněno publikovat na domácí půdě. Jeho díla mohla vycházet pouze v zahraničí či v samizdatu, a byl tak donucen vystřídat mnohé běžné, až podřadné profese, než se stal spisovatelem z povolání. 

Debutoval v časopise Mladý svět a v Host do domu, přispíval i do Literárních novin, Listů, Plamenu, Kulturní tvorby aj. a v roce 2006 byl oceněn za životní zásluhy o rozvoj o českou literaturu Cenou Ladislava Fukse.^[2]

Alexandr Kliment byl synem ruského emigranta Alexandra Ivanoviče Klimentieva (Klementěva, 1899–??). Otec vstoupil v květnu 1918 do československých legií a s nimi se dostal do Československa.^[3] Matka pocházela ze statku v Příšovicích, otec se stal brusičem drahých kamenů.

Alexandr Kliment studoval medicínu, dějiny umění a Akademii výtvarných umění, studia však nedokončil. Po vojně pracoval v letech 1953–1959 jako redaktor, poté se stal autorem na volné noze. V roce 1960 mu vyšla úspěšná próza Marie.^[4]

Po roce 1968 neemigroval, publikovat však od roku 1970 nemohl. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Vystřídal různá zaměstnání jako noční vrátný nebo recepční. Pravidelné povolání ztratil a žil ze zahraničních honorářů. K práci korektora se vrátil až v roce 1984.^[4] Až do roku 1990 jeho díla vycházela pouze v samizdatových edicích nebo v zahraničí.^[1]

Byl mistrem psychologického ztvárnění postav v běžných každodenních i v neočekávaných situacích. V letech 1970–1989 vycházela jeho díla výhradně v zahraničí.

Dílo Alexandra Klimenta se vyznačuje zájmem o všední osudy lidí, lidské vztahy a niterné životy. Zabývá se mravními a citovými problémy, osamělostí jedince, tím má blízko k psychologické próze. Autorovi protagonisté mají často blízký vztah k domovu, žijí v úzkosti a frustraci a mají potřebu žít v souladu sami se sebou.

Charakteristický je pro Klimentovu tvorbu metaforický jazyk a střídaní různých časových linií a rovin reality se snovým životem a imaginárními rozhovory.^[2]

• Marie (1960)
• Setkání před odjezdem (1963)

• Hodinky s vodotryskem (1965) – výroční cena nakladatelství Mladá fronta

• Nuda v Čechách (1979, vydalo Sixty-Eight Publishers, Toronto; 1990 Československý spisovatel)
• Šťastný život (1981, vydalo Sixty-Eight Publishers, Toronto, česky Kruh, Hradec Králové, 1990)
• Modré pohádky pro malé i velké děti (vydal Český spisovatel, 1994)

• Těžká voda (1961)
• Šálek čaje v polostínu (2016)^[5]

• 1964 – Marie^[6]
• 1969 – Barometr – scénář oceněn na festivalu v Monte Carlu
• 1994 – Pevnost

V roce 1999 publikoval příspěvek v knize Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, kde popsal své chápání feminismu.^[7] Ten vnímá jako hnutí, které je proti přirozenosti žen: „Feminismus tím, že je ofenzivní a že se organizuje, působí proti přirozenosti ženy. Žena nemůže být nikdy ofenzivní. Vždycky bude v obraně, i kdyby měla platit stará dobrá poučka zkušených šachistů, že útok je nejlepší obrana.“^[8] Kliment považuje ženy za obětavé, trpělivé, milé, půvabné a milosrdné bytosti, jimž je cizí abstrakce: „Láska, cit, půvab, oběť, mateřství, odpuštění, milosrdenství, trpělivost, osobní vztah ke květinám. To je žena, nikoli abstraktní, nýbrž v každodenní konkrétnosti (…). Tyto vlastnosti tvořící ženu žádný zákon, žádné hnutí, žádná organizace, žádná publicistika, žádná kampaň nezaručí, nevyvolá, nepropojí, nezpopularizuje, nezmobilizuje“.^[9] Rozdělení genderových rolí, v nichž žena je vždy v podřízené pozici, je předmětem, který vlastní muž, vnímá autor jako přirozený stav věci, s nimž feminismus nic nezmůže: „Rozumný člověk nedostává nic a bere si, co chce, neboť zbavit se hladu neznamená zbavit se chuti. Ze svých potřeb činí nároky a z nároků si uzákoňuje práva asi tak, jako když poslanci parlamentu hlasují o vlastních platech. Tento vlastnický a kořistnický princip se promítá i do vztahů mezi mužem a ženou. Otroctví, harém a právo první noci jsou jen některé příklady pouze zdánlivě historické. Mužská vynalézavost a hravost si i v liberálním prostředí dovede obnovovat tyto instituce, které jsou nepostižitelné žalobou a které mají tak rafinovanou podobu, že se jeví pro ženy jako žádoucí a vytoužené. Královna krásy je otrokyní mužské poroty. (…) S tímhle feminismus nic neudělá.“^[10]

• Seznam českých spisovatelů

• Osoba Alexandr Kliment ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Kliment
• Alexandr Kliment na portálu Paměť národa
• Medailon na Portálu české literatury
• Alexandr Kliment ve Slovníku české literatury po roce 1945

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.