V dnešním článku se ponoříme do Albrecht von Haller, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Albrecht von Haller vyvolal neustálou debatu a je i nadále předmětem výzkumu a analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem Albrecht von Haller, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se ponoříme do nejnovějších zpráv a objevů souvisejících s Albrecht von Haller s cílem poskytnout globální a aktualizovanou vizi tohoto fascinujícího tématu. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Albrecht von Haller!
Albrecht von Haller | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. října 1708 Bern |
Úmrtí | 12. prosince 1777 (ve věku 69 let) Bern |
Bydliště | Stará švýcarská konfederace |
Alma mater | Univerzita Tübingen Univerzita v Leidenu |
Povolání | anatom, knihovník, básník, politik, lékař, biolog, botanik, vysokoškolský učitel, polyhistor, entomolog, chirurg, spisovatel a přírodovědec |
Zaměstnavatel | Univerzita v Göttingenu |
Ocenění | člen Královské společnosti |
Nábož. vyznání | křesťanství |
Děti | Gottlieb Emanuel von Haller |
Příbuzní | Karl Ludwig von Haller a Anna Haller (vnoučata) |
Funkce | Member of the Grand Council of Bern |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albrecht von Haller (16. října 1708, Bern, Švýcarsko – 12. prosince 1777, tamtéž) byl švýcarský anatom, fyziolog, botanik a básník. Jím prvně popsané rostliny se označují autorskou zkratkou „Haller“.
Dlouhodobé onemocnění v dětství mu znemožnilo, aby se věnoval obvyklým chlapeckým sportovním zábavám, o to více rozvíjel svou mysl. Již v dětském věku četl a vykládal služebnictvu Bibli, připravoval slovník řečtiny a hebrejštiny, sbíral životopisy slavných mužů a žen. Když mu bylo sotva patnáct let, překládal Ovidia, Horatia a Vergilia a věnoval se i vlastní tvorbě.
Když mu v roce 1721 zemřel otec, přestěhoval se do domu lékaře v Bielu. Jeho pozornost se tak přesunula k medicíně. V 16 letech začal studovat na univerzitě v německém Tübingenu, o dva roky později se přesunul na univerzitu v nizozemském Leidenu.
Později navštívil Londýn, kde se seznámil s řadou vědců své doby. Studoval pak ještě v Paříži a od roku 1728 v Basileji, kde se věnoval vyšší matematice u Johanna Bernoulliho. Tam se také probudil jeho zájem o botaniku.
V roce 1729 se vrátil do Bernu, kde začal pracovat jako lékař. Nejvíce sil ale věnoval botanickým a anatomickým výzkumům, které mu brzy přinesly evropský věhlas. Stal se pak profesorem na univerzitě v Göttingenu, kde po sobě zanechal obrovské množství práce. Kromě výuky se věnoval botanické zahradě (Alte Botanische Garten der Universität Göttingen) a dalším institucím, mimoto se však dál zabýval výzkumem v oblasti botaniky a fyziologie. Neustal ani v psaní poezie, kdy bezesporu je nejznámějším dílem báseň Alpy, a vedl rovněž měsíčník (Göttingische gelehrte Anzeigen), do kterého přispěl několika tisíci články.