Alberto Santos-Dumont

Alberto Santos-Dumont
Narození	20. července 1873 Santos Dumont
Úmrtí	23. července 1932 (ve věku 59 let) Guarujá
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Hřbitov São João Batista
Alma mater	Colégio Culto à Ciência
Povolání	pilot, balonář, vědec a vynálezce
Ocenění	Řád za zásluhy (1922) Řád za kulturní zásluhy (2006) Velká medaile Francouzského aeroklubu Panteão da Pátria e da Liberdade Tancredo Neves komandér Řádu čestné legie … více na Wikidatech
Rodiče	Henrique Dumont a Francisca de Paula Santos
Příbuzní	Luiz Dumont (bratr)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alberto Santos-Dumont (20. července 1873, Cabangu u Palmira, dnes přejmenované na Santos Dumont, Brazílie – 23. července 1932 Guarujá, São Paulo) byl významný letecký průkopník a konstruktér. Sestrojil první skutečně řiditelnou vzducholoď na světě. Provedl první ověřený let letounu těžšího vzduchu v Evropě. Narodil se a zemřel v Brazílii, ale své konstrukce uskutečnil především ve Francii.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Santos-Dumont^[1][2] a letiště Aeroporto Santos Dumont v Rio de Janeiru.

Alberto Santos-Dumont byl šestým z osmi dětí bohatého majitele kávových plantáží^[3]. Jeho otec byl natolik úspěšný v zavádění inovací, že byl brzy znám jako brazilský král kávy.

Od mládí byl Alberto fascinován technikou. Naučil se ovládat parní traktor a lokomotivu, užívané na rodinných plantážích. Byl čtenářem knih Julese Verna. V mladém věku byl také vyslán na studia do města Campinas.

V roce 1891 utrpěl jeho otec těžký úraz a se ženou i nejmladším synem Albertem se přesunuli do Paříže. Zde Albert studoval pod vedením soukromých lektorů přírodní vědy.

Kromě přírodních věd byl také fascinován létáním. Nejprve jako pasažér, později jako pilot a v roce 1898 i jako konstruktér svého prvního pokusného řiditelného balónu – vzducholodě.

První konstrukce nebyla úspěšná. Po několika dalších přestavbách a pokusech získala věhlas vzducholoď č. 4, vystavovaná na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Roku 1901 se pokusil získat cenu, kterou vypsal průmyslník Henri Deutche de la Meurthe za let ze Saint-Cloud kolem Eiffelovy věže a zpět za půl hodiny. První pokus se vzducholodí č. 5 provedl 8. srpna. Po obletu věže ale vzducholoď spadla na dům u Passy. Druhý pokus provedl 5. září. Jeho vzducholoď spadla do Bouloňského lesíka. Vzducholoď byla zničena, jen nejcennější části konstruktér s pomocníky vyřezal. Další pokus provedl 19. října ve 14 hodin 42 minut se vzducholodí č. 6. Tentokrát úspěšně. Trasu vzduchoplavec uletěl za 29 min 30 s.

Podle historek, které se o vynálezci šířily, využíval svou nejmenší vzducholoď č. 9 k rychlé dopravě po Paříži.

V roce 1902 se se svou vzducholodí č. 13 Racer zúčastnil závodu na trati New York – St. Louis. Závodu se zúčastnilo několik dalších vzducholodí a především nový speciální osobní rychlovlak. Santos-Dumontova vzducholoď zvítězila. Železniční společnost utrpěla ostudu, protože v očekávání vítězství vydala předem sebeoslavné plakáty.

Od roku 1905 začal provádět pokusy s letouny. Roku 1906 provedl s letounem Santos-Dumont 14-bis sérii prvních ověřených letů v Evropě. Kromě toho popsal řadu dalších konstrukcí letadel, a dokonce i vrtulníku. Patentových práv se vzdal.

Ke konci života trpěl duševní chorobou. Zničil všechny své plány. Zúčastnil se ještě počátku 1. světové války jako řidič Červeného kříže. Roku 1915 ale uprchl do Brazílie. Svůj život ukončil sebevraždou.

• VRCHOVECKÝ, Karel. Lehčí než vzduch: kapitoly z malých dějin vzduchoplavby. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979. 239 s. (Stopy, fakta, svědectví). Kapitola 9, s. 102–115, 176n.  Dostupné online. (česky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Santos-Dumont na Wikimedia Commons