V tomto článku důkladně prozkoumáme Ajiaco, téma, které v poslední době upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Ajiaco je téma, které vyvolalo debaty a diskuse v různých oblastech, a je důležité pochopit jeho význam a důsledky v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Ajiaco, zaměříme se na jeho nejdůležitější aspekty a analyzujeme jeho dnešní dopad. Kromě toho se ponoříme do jeho historie, jeho vývoje a jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Doufáme, že tento článek poskytne úplný a obohacující přehled o Ajiaco a vyzve čtenáře, aby prohloubili své znalosti a porozumění tomuto velmi relevantnímu tématu.
Ajiaco | |
---|---|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ajiaco (výslovnost ) je druh husté polévky (sancocho), který náleží do latinskoamerické kuchyně. Je typickým jídlem kolumbijského hlavního města Santa Fe de Bogotá pod názvem Ajiaco santafereño a jeho chuťově poněkud odlišné varianty se připravují také v Peru nebo na Kubě. Kubánský etnolog Fernando Ortiz Fernández označil ajiaco za symbol kreolské kultury, která je směsicí vlivů z různých kontinentů.[1]
V Bogotě se ajiaco vaří ze tří druhů brambor, které se liší podle varného typu: papa criolla, papa pastusa a papa sabanera. Drobné papas criollas se rychle rozvaří, čímž polévku zahustí a dodají jí charakteristickou žlutou barvu, ostatní brambory zůstanou vcelku.[2] Dalšími přísadami jsou kuřecí maso, pěťour maloúborný (v Kolumbii nazývaný guasca), klasy kukuřice, koriandr setý a kapary, krémovou konzistenci polévce dodává smetana.[3] Ajiaco se podává v hliněné míse a zpravidla bývá spolu s vařenou rýží a plátky avokáda hlavním svátečním chodem.
Název ajiaco je odvozován od domorodého výrazu pro papriku křídlatou ají, i když v moderních receptech se do polévky papričky obvykle nedávají.[4]