Prdelačka
V dnešním světě se Prdelačka podařilo upoutat pozornost velkého množství lidí v různých oblastech společnosti. Jeho vliv se výrazně rozšířil a vyvolal jak zájem, tak debatu. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a názorů se Prdelačka stal dnes aktuálním tématem. Od svého dopadu na populární kulturu až po jeho zapojení do politických a sociálních otázek se Prdelačka podařilo vyniknout jako téma velkého významu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Prdelačka a jeho dopad na současnou společnost.
| Prdelačka | |
|---|---|
 Prdelačka | |
| Základní informace | |
| Kategorie | Polévky |
| Místo původu | Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prdelačka, také bouřka, (černá) zabijačková polévka je tradiční české jídlo vařené při zabijačce. Základem polévky je silný vývar připravovaný po celou dobu zabijačky (ve kterém se vařil ovar a další komponenty poraženého prasete), ten se může používat i do jiných polévek (světlé zabijačkové, tzv. ovarové polévky). Do tohoto vývaru (ovšem existují zjednodušené recepty bez vývaru) se potom přidává vepřová krev, kroupy, cibulky a ochucuje se česnekem, solí, pepřem a majoránkou.
Polévky se složkou krve tvořící typickou temnou až černou barvu jsou známé jak z hluboké historie (černá polévka vařená ve Spartě), tak po světě, např. filipínská vepřová dinuguan nebo polská kachní czernina.
Původ slova
Dle jazykové poradny ÚJČ vzniklo slovo prdelačka pravděpodobně žertovným zkomolením (zvulgarizováním) výrazu trdelačka, jinak též trdelnice (zkomoleno též na prdelnice), trdlovka, trdelná/trdlová polévka apod. Heslo trdelnice uvádí např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Kottův slovník.[1]
Podle jiného výkladu souvisí název s tím, že se v polévce vařil ocásek s trojúhelníčkem masa vykrojeného u kořene ocasu, v okolí řitě nebo se závěrečnou úpravou, kdy se v polévce vařila jelita, plněná do řitních (prdelových) střev (přičemž nejstarší doklady slova „prdel“ nenesou vulgární význam, jednalo se o běžné označení hýždí).[2]
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.ujc.cas.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-06.
- ↑ ŠTAJNOCHR, Vítězslav a RUIZOVÁ, Libuše. Všední stůl na zámku a v paláci: stolování na šlechtických sídlech v 19. století. : Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2013. 164 s. ISBN 978-80-905555-3-2. S. 27.
