V dnešním světě je Aino Aalto téma, které získalo velký význam ve všech oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na každodenní životy lidí je Aino Aalto předmětem neustálých debat a analýz. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Aino Aalto, prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho dopad dnes. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky v oboru a relevantních statistických údajů se snažíme vytvořit jasný a úplný obrázek o Aino Aalto a ponoříme se do jeho důsledků a výzev.
Aino Aalto | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Aino Maria Mandelin |
Narození | 25. ledna 1894 Helsinky |
Úmrtí | 13. ledna 1949 (ve věku 54 let) Helsinky |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Alma mater | Helsinská technická univerzita |
Povolání | architektka a designérka |
Choť | Alvar Aalto (1924–1949)[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aino Maria Marsio-Aalto (přechýleně Aaltoová, rodným jménem Aino Maria Mandelin; 25. ledna 1894 Helsinky – 13. ledna 1949 Helsinky) byla finská architekta a průkopnice skandinávského designu. Vystudovala architekturu na Technologickém institutu v Helsinkách (1920). V roce 1935 spoluzaložila designovou společnost Artek a byla její první uměleckou ředitelkou. Navrhla pro ni řadu výrobků – sklenic, lamp, látek i nábytku.[2] Některé práce vytvářela i pro firmu Iittala. Zejména její skleněný design měl velký úspěch a společnost IKEA používá jeho mírně pozměněné kopie dodnes. Později se stala i výkonnou ředitelkou firmy. Jejím manželem byl finský architekt Alvar Aalto, vzali se roku 1925 a žili spolu až do její smrti v roce 1949.[3] Na některých projektech spolupracovali, například na designu vázy Savoy v roce 1936.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aino Aalto na anglické Wikipedii.