Agostino di Duccio
V dnešním světě se Agostino di Duccio stalo velmi aktuálním a kontroverzním tématem. Již po desetiletí přitahuje Agostino di Duccio pozornost odborníků i nováčků, vyvolává vášnivé debaty a vášnivé reakce. Dopad Agostino di Duccio je nepopiratelný a ovlivňuje tak rozmanité aspekty, jako je ekonomika, politika, věda a kultura. Bez ohledu na perspektivu, ze které se k němu přistupuje, se Agostino di Duccio stal všudypřítomným fenoménem, který vyžaduje pečlivou analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Agostino di Duccio a pokusíme se objasnit jeho důsledky a výzvy.
| Agostino di Duccio | |
|---|---|
| Narození | 1418 Florencie |
| Úmrtí | 1481 (ve věku 62–63 let) Perugia |
| Povolání | sochař a architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Agostino di Duccio (1418, Florencie – asi 1481, Perugia) byl italský sochař v období renesance.
Byl ovlivněn Donatellem a Michelozzem, s kterými pracoval v Pratu. Roku 1441 byl obviněn z krádeže a vyhnán z Florencie. Následující rok pokračoval v práci na oltáři sv. Geminiána pro modenskou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie.
Roku 1446 studoval pozdně gotická sochařská díla v Benátkách a setkal se s Matteem de' Pasti, který jej povolal k výzdobě Tempio Malatestiano v Rimini, kde Agostino pobýval v letech 1449 až 1457.
Mezi lety 1457 a 1462 pracoval na mramorové fasádě kostela sv. Bernardina v Perugii a poté obdržel mnoho zakázek, zvláště ve Florencii. Například Madonnu d'Auvillers pro Piera de' Medici, nyní v Louvru. Roku 1473 navrhl bránu kostela S. Pietro v Perugii. Tento návrh však nebyl nikdy realizován.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agostino di Duccio na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Agostino di Duccio na Wikimedia Commons
