V tomto článku se budeme věnovat tématu Agilolfingové z různých pohledů a úhlů s cílem poskytnout komplexní a úplný pohled na toto téma. Budeme analyzovat jeho dopad v různých kontextech, jeho vývoj v čase, stejně jako různé názory a postoje, které na věc existují. Agilolfingové je aktuální téma, které vzbuzuje velký zájem a diskuse, a proto je nezbytné se mu věnovat důsledně a vyčerpávajícím způsobem. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme našim čtenářům nabídnout podrobnou a obohacující vizi Agilolfingové s cílem přispět k poznání a pochopení tohoto konkrétního tématu.
Agilolfingové byla šlechtická rodina původem z Frank či Bavorska, která vládla Bavorskému vévodství cirka od roku 550 do roku 788. Své jméno získala podle Agilulfa, pololegendárního knížete germánských Svébů a potomka galicijského krále Hermericha. Prvním vévodou tohoto rodu zmíněným v některém z pramenů byl Garibald I. Vedlejší větev rodu vládla Langobardskému království přerušovaně v letech 616 až 712.
Lex Baiuvariorum, vydaný kolem roku 743, je označuje za vedoucí dynastii, dosazenou merovejskými králi Franské říše. Jejich bavorské sídlo se nacházelo v Řezně. Oponovali vzestupu franských majordomů z rodu Karlovců, kteří je nakonec zbavili moci.
Následující seznamy podávají přibližná data panování agilolfingských vladařů, celá chronologie je však poměrně nejistá.
Agilolfingové se významně přičinili o civilizaci dnešního Bavorska, části Rakouska a patrně i okolních krajin. Vedli cílevědomou osidlovací politiku, zavedli křesťanství, založili biskupství Řezno, Freising, Pasov a Salcburk, několik klášterů (Kremsmünster, Mondsee a kostelů (Altötting, aj.) Zastavili expanzi Avarů a vydali Lex Baiuvariorum, kodex kmenového práva.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Agilolfings na anglické Wikipedii a Agilolfinger na německé Wikipedii.