Langobardské království

V dnešním světě hraje Langobardské království zásadní roli v každodenním životě lidí. Ať už svým vlivem na populární kulturu, svým dopadem na společnost nebo svou relevanci v profesní oblasti, Langobardské království je téma, které nezůstane bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Langobardské království, od jeho původu a vývoje až po jeho důležitost v dnešním světě. Prostřednictvím analýzy různých pohledů a konkrétních příkladů se budeme snažit porozumět skutečnému významu Langobardské království v našem každodenním životě.

Království Langobardů
Království celé Itálie
Regnum Langobardorum
Regnum totius Italiae
Regno dei Longobardi
← Byzantská říše v době Justiniánské dynastie
← Ravennský exarchát
← Ostrogótské království 		568–774 Italské království (středověk) →
Beneventské vévodství →
Papežský stát →
Avarský kaganát →
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Království v roce 740 v době panování Liutpranda
Obyvatelstvo
ariánské (státní do 656), katolické (státní od 656, majoritní), germánské pohanské (některá elita)
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Byzantská říše v době Justiniánské dynastie Byzantská říše v době Justiniánské dynastie
Ravennský exarchát Ravennský exarchát
Ostrogótské království Ostrogótské království
Následující
Italské království (středověk) Italské království (středověk)
Beneventské vévodství Beneventské vévodství
Papežský stát Papežský stát
Avarský kaganát Avarský kaganát

Langobardské království nebo Langobardská říše, také říše nebo království Langobardů (latinsky Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (latinsky Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století. Severní Itálie se začala ve středověku nazývat Lombardií, tj. zemí Langobardů (latinsky Langobardia).

Historie

Langobardi v Itálii

Po svém příchodu do Itálie roku 568 Langobardi brzy ovládli velkou část poloostrova (severní a střední část), který teprve nedávno dobyli na Ostrogótech Byzantinci. Langobardi byli zemědělci a jejich etnikum bylo mnohem početnější než Ostrogóti, což se brzy projevilo rozvojem zemědělství. Zakrátko začala být obdělávána všechna půda, která zpustla v posledních letech Západořímské říše. Důsledkem byl velký růst pozemkového majetku a uvádění dosud svobodných germánských rolníků do závislosti na majitelích pozemků.

Království Langobardů

Na dobytém území se konstituovala Langobardská říše v čele s králem, který sídlil v Pavii. Svoji moc však neuplatňoval důsledně, a tak se Langobardské království stalo konglomerátem 36 vévodství, z nichž si některá počínala velmi samostatně (Spoleto, Benevento).

Zbylé byzantské državy Řím a Benátky s okolím, Pentapolis, Apulie a Kalábrie byly roztroušené a vklíněné mezi langobarská území a některé postupem času začaly projevovat tendence k osamostatnění (Benátky, papežská kurie).

Langobardi se pokusili ovládané území dále rozšířit. Roku 751 dobyli Ravennu a začali ohrožovat papežský Řím. Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754 a 756 langobardskou expanzi zastavil. Roku 774 dobyl jeho nástupce Karel Veliký říši Langobardů, začlenil její území do Franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí Italské království.

Galerie

Související články

Literatura

  • Paulus Diaconus, Historia Langobardorum
  • Bednaříková, Jarmila, Stěhování národů, Vyšehrad, Praha 2003

Externí odkazy