Adéla del Vasto

V dnešním světě se Adéla del Vasto stal tématem zájmu a debat v celé řadě oblastí. Ať už v politické, sociální, vědecké nebo kulturní sféře, Adéla del Vasto upoutal pozornost společnosti a vyvolal vášnivé diskuse o svém významu a důsledcích, které má. Jak se neustále posouváme do 21. století, Adéla del Vasto se stal relevantním tématem, které vyžaduje hloubkovou analýzu a úvahy o jeho dlouhodobých důsledcích a důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Adéla del Vasto a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.

Adéla del Vasto
sicilská hraběnka
jeruzalémská královna
Portrét
Doba vlády1113–1117
Narození1072
Savona
Úmrtí16. dubna 1118
Sňatek1089
1113
ManželéRoger I. Sicilský
Balduin I. Jeruzalémský
PotomciŠimon Sicilský
Roger II. Sicilský
Matylda
Geoffroy
RodAleramovci
OtecManfréd del Vasto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla del Vasto (italsky Adelasia del Vasto, sicilsky Adilasia di Monferratu, francouzsky Adélaïde de Montferrat ; 1072 – 16. dubna 1118 Patti)[1] byla hraběnka sicilská a krátce královna jeruzalémská.

Život

Byla dcerou Manfréda del Vasto a roku 1089 se stala třetí manželkou Rogera, normanského vládce Sicílie. Roger zemřel roku 1101 a Adéla se stala regentkou nezletilých synů a vládkyní Sicílie. Starší syn Šimon zemřel roku 1105 a dědicem hrabství se stal Roger. Poté, co Roger roku 1112 dosáhl zletilosti, stáhla se Adéla do ústraní, z něhož vyšla až v okamžiku, kdy z Jeruzalémského království přišla nabídka ke sňatku s králem Balduinem I. Dosud bezdětný král zapudil svou arménskou manželku a na doporučení svých rádců roku 1113 pojal za choť Adélu, jež mu kromě naděje na mužského potomka přinesla i nezanedbatelné věno,[pozn. 1] které posloužilo k zaplacení královských dluhů. Toužebně očekávané početí následníka se však nezdařilo, král považovaný papežem za bigamistu, posléze dal na naléhání jeruzalémského patriarchy a Adélu zapudil.

„ ... králi přikvačila nemoc a poněvadž se obával smrti, propustil ženu svou... sicilskou totiž hraběnku jménem Adelaidu, poněvadž neprávem ji byl pojal, ana žila ještě manželka jeho, kterou dříve zákonitě byl pojal u města Edessy. “
— Fulcher ze Chartres[3]

Roku 1117 se zklamaná žena vrátila zpět na Sicílii a její návrat poznamenal na mnoho let vztah mezi sicilskými Normany a křižáckými státy.[4] Zemřela v dubnu 1118 a byla pohřbena v sicilském Patti.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Byla považována za jednu z nejbohatších nevěst ve Středomoří.[2]

Reference

  1. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04. 
  2. ↑ HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. S. 72. 
  3. ↑ CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 106. Dále jen Historie Jerusalémská. 
  4. ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 86–87. 

Externí odkazy

Jeruzalémská královna
Předchůdce:
Arda Arménská 		1113–1117
Adéla del Vasto 		Nástupce:
Morfie Arménská