V dnešním světě převzal Adéla Flanderská zásadní roli v naší společnosti. Ať už v oblasti technologie, politiky, kultury nebo jakéhokoli jiného aspektu života, Adéla Flanderská dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho vliv je tak významný, že nelze ignorovat jeho dopad na způsob našeho myšlení, jednání a života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme důležitost a roli, kterou Adéla Flanderská hraje v našich životech, a také výzvy a výhody, které tato realita přináší.
| Adéla Flanderská | |
|---|---|
| královna Dánska | |
| Narození | asi 1064 |
| Úmrtí | duben 1115 Itálie |
| Manželé | Knut IV. Dánský Roger Borsa |
| Otec | Robert I. Flanderský |
| Matka | Gertruda Saská |
| Příbuzní | Robert II. Flanderský, Dětřich V. Holandský, Gertruda Flanderská, Berta Holandská a Filips van Lo (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adéla Flanderská (francouzsky Adèle de Flandre, dánsky Edel af Flandern, italsky Adelaide delle Fiandre; 1064? – duben 1115) byla dánská královna a poté vévodkyně z Apulie a Kalábrie.
Byla starší dcerou flanderského hraběte Roberta I. a Gertrudy, dcery saského vévody Bernarda II. Roku 1080 se v Odense provdala za dánského krále Knuta a porodila mu tři děti: syna Karla a dcery – dvojčata Cecílii a Ingegerd (nar. 1085/86). O šest let později byl král Knut zavražděn a Adéla se i se synem uchýlila na otcův dvůr. Dcery zanechala v Dánsku.[1]
Roku 1092 se znovu provdala do Itálie za Rogera Borsu, syna Roberta Guiscarda, kterému dala tři syny – Ludvíka (zemřel v dětství v roce 1094), budoucího vévodu Viléma a Guiscarda (zemřel v roce 1108).[2] Po Rogerově smrti v roce 1111 se stala regentkou nezletilého Viléma, než v roce 1114 dosáhl dospělosti. Zemřela na jaře roku 1115.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adela of Flanders na anglické Wikipedii.
| Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Markéta Hasbjörnsdatter |
1080 – 1086 Adéla Flanderská |
Nástupce: Ingegerda Norská |