V dnešním světě je Robert I. Flanderský tématem, které upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Postupem času toto téma nabylo značného významu v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Relevance Robert I. Flanderský je stále evidentnější, jak se ponořil do jeho významu a rozsahu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Robert I. Flanderský, analyzujeme jeho dopad, jeho důsledky a jeho vývoj v čase. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Robert I. Flanderský, s cílem nabídnout globální a podrobnou vizi tohoto tématu, která je dnes tak relevantní.
Robert I. Flanderský | |
---|---|
Flanderský hrabě | |
Robert I. Flanderský | |
Doba vlády | Flandry 1071–1193 |
Narození | 1029/1032 |
Úmrtí | 13. říjen 1093 Cassel |
Pohřben | Kostel sv. Petra v Casselu |
Předchůdce | I. Arnulf III. Flanderský |
Nástupce | I. Robert II. Flanderský |
Manželka | I. Gertruda Saská |
Potomci | Robert II. Flanderský Adéla Flanderská Gertruda Flanderská Filip Ogiva |
Otec | Balduin V. Flanderský |
Matka | Adéla Francouzská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert I. Flanderský známý též jako Robert Fríský (latinsky Robertus Friso, nizozemsky Robrecht I de Fries, francouzsky Robert le Frison, anglicky Robert the Frisian; 1029/1032 — 13. října 1093 Cassel) byl flanderský hrabě v letech 1071–1093.
Byl synem flanderského hraběte Balduina V. a jeho manželky Adély, dcery francouzského krále Roberta II. Když jeho otec v roce 1067 zemřel, stal se flanderským hrabětem jeho starší bratr Balduin VI. Když i ten o tři roky později zemřel, nastoupil vládu Balduinův syn Arnulf III. S tím se nehodlal smířit jeho strýc Robert I. a proti Arnulfovi vystoupil. Vdova po Balduinovi VI. a Arnulfova matka Richilda za této situace nabídla svou ruku truksasovi Viléma Dobyvatele Vilémovi fitzOsbernovi a o pomoc požádala i francouzského krále Filipa, kterému za pomoc přislíbila opatství Corbie v Pikardii.[1] V roce 1071 zvítězil Robert v bitvě u Casselu, ve které padli Arnulf III. a Vilém fitzOsbern a Richilda byla zajata. Následujícího roku uzavřel s francouzským králem mír, který znamenal uznání Robertova hraběcího titulu. Na potvrzení spojenectví se v roce 1072 oženil Filip s Robertovou nevlastní dcerou Bertou Holandskou.[pozn. 1] Téhož roku se Robert společně se svou matkou stal donátorem augustiniánského kláštera Watten.[2]
V letech 1087–1091, kdy byl na pouti do Svaté země, byl regentem flanderského hrabství zatím jeho syn Robert II. Flanderský.[3] Pravděpodobným důvodem k vykonání poutě bylo odčinění spoluviny na zavraždění lotrinského vévody Godfroye Hrbatého.[4] Na zpáteční cestě se Robert setkal s byzantským císařem Alexiem a složil mu přísahu.
„ | Tehdy se v Berrhoi setkal s císařem hrabě flanderský, který se tudy vracel z Jeruzaléma, a složil mu přísahu, kterou obvykle Latinové skládají. Zavázal se, že mu po návratu domů pošle pět set rytířů. Císař mu prokázal náležitou poctu a propustil jej v plné spokojenosti domů. | “ |
— Anna Komnéna[5] |
Zemřel ve Flandrech v říjnu 1093 a byl pohřben v kostele sv. Petra v Casselu.
Předchůdce: Arnulf III. |
Flanderský hrabě 1071–1093 |
Nástupce: Robert II. |