Robert I. Flanderský

V dnešním světě je Robert I. Flanderský tématem, které upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Postupem času toto téma nabylo značného významu v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Relevance Robert I. Flanderský je stále evidentnější, jak se ponořil do jeho významu a rozsahu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Robert I. Flanderský, analyzujeme jeho dopad, jeho důsledky a jeho vývoj v čase. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Robert I. Flanderský, s cílem nabídnout globální a podrobnou vizi tohoto tématu, která je dnes tak relevantní.

Robert I. Flanderský
Flanderský hrabě
Portrét
Robert I. Flanderský
Doba vládyFlandry 1071–1193
Narození1029/1032
Úmrtí13. říjen 1093
Cassel
PohřbenKostel sv. Petra v Casselu
PředchůdceI. Arnulf III. Flanderský
NástupceI. Robert II. Flanderský
ManželkaI. Gertruda Saská
PotomciRobert II. Flanderský
Adéla Flanderská
Gertruda Flanderská
Filip
Ogiva
OtecBalduin V. Flanderský
MatkaAdéla Francouzská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert I. Flanderský známý též jako Robert Fríský (latinsky Robertus Friso, nizozemsky Robrecht I de Fries, francouzsky Robert le Frison, anglicky Robert the Frisian; 1029/1032 — 13. října 1093 Cassel) byl flanderský hrabě v letech 1071–1093.

Život

Byl synem flanderského hraběte Balduina V. a jeho manželky Adély, dcery francouzského krále Roberta II. Když jeho otec v roce 1067 zemřel, stal se flanderským hrabětem jeho starší bratr Balduin VI. Když i ten o tři roky později zemřel, nastoupil vládu Balduinův syn Arnulf III. S tím se nehodlal smířit jeho strýc Robert I. a proti Arnulfovi vystoupil. Vdova po Balduinovi VI. a Arnulfova matka Richilda za této situace nabídla svou ruku truksasovi Viléma Dobyvatele Vilémovi fitzOsbernovi a o pomoc požádala i francouzského krále Filipa, kterému za pomoc přislíbila opatství Corbie v Pikardii.[1] V roce 1071 zvítězil Robert v bitvě u Casselu, ve které padli Arnulf III. a Vilém fitzOsbern a Richilda byla zajata. Následujícího roku uzavřel s francouzským králem mír, který znamenal uznání Robertova hraběcího titulu. Na potvrzení spojenectví se v roce 1072 oženil Filip s Robertovou nevlastní dcerou Bertou Holandskou.[pozn. 1] Téhož roku se Robert společně se svou matkou stal donátorem augustiniánského kláštera Watten.[2]

V letech 1087–1091, kdy byl na pouti do Svaté země, byl regentem flanderského hrabství zatím jeho syn Robert II. Flanderský.[3] Pravděpodobným důvodem k vykonání poutě bylo odčinění spoluviny na zavraždění lotrinského vévody Godfroye Hrbatého.[4] Na zpáteční cestě se Robert setkal s byzantským císařem Alexiem a složil mu přísahu.

„ Tehdy se v Berrhoi setkal s císařem hrabě flanderský, který se tudy vracel z Jeruzaléma, a složil mu přísahu, kterou obvykle Latinové skládají. Zavázal se, že mu po návratu domů pošle pět set rytířů. Císař mu prokázal náležitou poctu a propustil jej v plné spokojenosti domů. “
— Anna Komnéna[5]

Zemřel ve Flandrech v říjnu 1093 a byl pohřben v kostele sv. Petra v Casselu.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Arnulf II. Flanderský
 
 
 
 
 
 
 
Balduin IV. Flanderský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rozala Italská
 
 
 
 
 
 
 
Balduin V. Flanderský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Fridrich Lucemburský
 
 
 
 
 
 
 
Ogiva Lucemburská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ermentruda
 
 
 
 
 
 
 
Robert I. Flanderský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hugo Kapet
 
 
 
 
 
 
 
Robert II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adéla Akvitánská
 
 
 
 
 
 
 
Adéla Francouzská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Provensálský
 
 
 
 
 
 
 
Konstancie z Arles
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adléta z Anjou
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Berta byla dcerou Robertovy manželky Gertrudy z prvního manželství s holandským hrabětem Florisem.

Reference

  1. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 113. 
  2. ↑ www.watten.fr. www.watten.fr . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. S. 228. (anglicky) Dále jen A History of the Crusades. 
  4. ↑ A History of the Crusades, s. 275
  5. ↑ KOMNÉNA, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha: Odeon, 1996. 565 s. ISBN 80-207-0527-9. S. 213. 

Literatura

  • BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. (anglicky) 
  • LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Arnulf III. 		Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
1071–1093 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Robert II.