Žízeň

V tomto článku prozkoumáme dopad Žízeň na současnou společnost. Od svého vzniku hraje Žízeň zásadní roli v různých sférách každodenního života, od politiky po populární kulturu. V průběhu let vyvolal Žízeň debaty a kontroverze a byl také oslavován a uctíván miliony lidí po celém světě. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Žízeň formoval způsob, jakým vnímáme svět a ovlivnil naše rozhodnutí a chování. Kromě toho prozkoumáme budoucnost Žízeň a jak by jeho vývoj mohl nadále ovlivňovat naše životy v nadcházejících letech.

Další významy jsou uvedeny na stránce Žízeň (rozcestník).
Žízeň. Obraz Williama-Adolpha Bouguereau z r. 1886

Žízeň je pocit, vyvolaný nedostatkem tekutin, který vyvolává potřebu pít. Žízeň vzniká, stoupne-li koncentrace krystaloidů v krevní plazmě nad určitou hranici. Potřeba přijímat tekutiny je ovšem vyvolána také pocity sucha na patře, jazyku a v hltanu a působením některých hormonů, svou roli hraje také psychické rozpoložení.

Člověk zcela bez přísunu tekutin zemře asi za 5 dní. Pokud člověk nemá možnost pít, velmi rychle ztrácí tělesnou hmotnost a slábne. Při déle trvající dehydrataci se dostavují bolestivé křeče, mohou se objevit duševní poruchy, halucinace.

Nadměrná žízeň se medicínsky označuje jako polydipsie a objevuje se například u neléčené cukrovky či diabetes insipidus. Je vyvolána velkým ztrátami vody močením. Polydipsie může být následkem i duševní choroby.

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Žízeň na Wikimedia Commons
  • Téma Žízeň ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo žízeň ve Wikislovníku