V dnešním světě se Štefan Banič stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na populární kulturu, Štefan Banič upoutal pozornost každého, vyvolal debatu, úvahy a analýzy. S historií sahající do staletí, Štefan Banič zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva a její vliv je hmatatelný i dnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Štefan Banič a jeho význam v moderním světě, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a jeho význam pro současnost a budoucnost.
Štefan Banič | |
---|---|
![]() Štefan Banič | |
Narození | 23. listopadu 1870 Smolenice ![]() |
Úmrtí | 2. ledna 1941 (ve věku 70 let) Smolenice ![]() |
Povolání | vynálezce |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štefan Banič (23. listopadu 1870 Smolenice, Slovensko – 2. ledna 1941 Smolenice) byl slovenský konstruktér a vynálezce.
Narodil se v Neštichu (od roku 1960 součást Smolenic) a na stejném místě i zemřel. Protože doma jako zedník nenašel práci, odešel v roce 1907 do USA, kde se usídlil v Greenville (stát Pensylvánie).
V roce 1912 byl svědkem leteckého neštěstí.[2] V reakci na toto neštěstí v roce 1913 sestrojil použitelný padák, tvarem připomínající velký deštník s otvorem uprostřed vrchlíku, který se otevíral soustavou několika pružin. Padák měl vyřešen problém tzv. plavání ve vzduchu, neměl šňůry, ale upevňoval se složený pomocí popruhů přímo na tělo letce v oblasti hrudníku. Dne 3. června 1914 před zástupci Patentového úřadu letectva USA seskočil ve Washingtonu ze střechy 15patrové budovy. Potom následovaly další seskoky včetně seskoku z letadla. 25. srpna 1914 vydal Americký patentový úřad ve Washingtonu patent na Baničův padák pod číslem 1 108 484, který potvrzoval jeho autorství "nového a užitečného vylepšení padáku". Patentový spis obsahuje přesný popis konstrukce a její výkresovou dokumentaci. Svůj patentovaný vynález nabídl zástupcům letectva a americká armáda ho odkoupila. Americké letectvo ho jmenovalo čestným členem.
V roce 1921 se vrátil zpátky na Slovensko. Do své smrti v roce 1941 pracoval jako zedník. Společně se svým synem Janem a I. Vajsabelem se stal roku 1929 spoluobjevitelem jeskyně Driny nedaleko rodných Smolenic a v roce 1934 zpřístupnili prvních 174 metrů.
U příležitosti sta let od jeho narození mu byl na bratislavském letišti odhalen památník.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Banič na slovenské Wikipedii.