Štefan Banič

V dnešním světě se Štefan Banič stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na populární kulturu, Štefan Banič upoutal pozornost každého, vyvolal debatu, úvahy a analýzy. S historií sahající do staletí, Štefan Banič zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva a její vliv je hmatatelný i dnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Štefan Banič a jeho význam v moderním světě, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a jeho význam pro současnost a budoucnost.

Štefan Banič
Štefan Banič
Štefan Banič
Narození23. listopadu 1870
Smolenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. ledna 1941 (ve věku 70 let)
Smolenice
SlovenskoSlovensko Slovensko
Povolánívynálezce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefan Banič (23. listopadu 1870 Smolenice, Slovensko – 2. ledna 1941 Smolenice) byl slovenský konstruktér a vynálezce.

Život

Narodil se v Neštichu (od roku 1960 součást Smolenic) a na stejném místě i zemřel. Protože doma jako zedník nenašel práci, odešel v roce 1907 do USA, kde se usídlil v Greenville (stát Pensylvánie).

Padák

V nepatentované podobě padáky existovaly již před Baničem. První na fotografii zdokumentovaný padák, na kterém padá figurína, pochází z 18. února 1911 a snímek byl publikován v nizozemském časopise De Prins der Geïllustreerde Bladen[1]

V roce 1912 byl svědkem leteckého neštěstí.[2] V reakci na toto neštěstí v roce 1913 sestrojil použitelný padák, tvarem připomínající velký deštník s otvorem uprostřed vrchlíku, který se otevíral soustavou několika pružin. Padák měl vyřešen problém tzv. plavání ve vzduchu, neměl šňůry, ale upevňoval se složený pomocí popruhů přímo na tělo letce v oblasti hrudníku. Dne 3. června 1914 před zástupci Patentového úřadu letectva USA seskočil ve Washingtonu ze střechy 15patrové budovy. Potom následovaly další seskoky včetně seskoku z letadla. 25. srpna 1914 vydal Americký patentový úřad ve Washingtonu patent na Baničův padák pod číslem 1 108 484, který potvrzoval jeho autorství "nového a užitečného vylepšení padáku". Patentový spis obsahuje přesný popis konstrukce a její výkresovou dokumentaci. Svůj patentovaný vynález nabídl zástupcům letectva a americká armáda ho odkoupila. Americké letectvo ho jmenovalo čestným členem.

Návrat do vlasti

V roce 1921 se vrátil zpátky na Slovensko. Do své smrti v roce 1941 pracoval jako zedník. Společně se svým synem Janem a I. Vajsabelem se stal roku 1929 spoluobjevitelem jeskyně Driny nedaleko rodných Smolenic a v roce 1934 zpřístupnili prvních 174 metrů.

U příležitosti sta let od jeho narození mu byl na bratislavském letišti odhalen památník.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Banič na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ De Prins der Geillustreerde Bladen. 18. února 1911, s. 88–89. (nizozemština) 
  2. ↑ Famous slovaks. www.heartofeurope.co.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-20. 

Související články

Externí odkazy