V tomto článku prozkoumáme téma Široká koalice z různých úhlů pohledu, abychom porozuměli jeho dopadu v různých kontextech a jeho významu v dnešní době. V průběhu historie hrál Široká koalice zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval jejich rozhodnutí, přesvědčení a činy. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme důsledky Široká koalice ve společnosti, politice, vědě, kultuře a dalších relevantních oblastech. Tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní pohled na Široká koalice a poskytnout cenné informace a hluboké úvahy, které vybízejí k zamyšlení a diskusi.
Široká koalice je označení užívané v politice pro koalici vzniklou v situaci spojení skoro všech relevantních politických stran. Koalice musí být minimálně dvoučlenná a vyskytuje se v ní zpravidla více politických subjektů, než je zapotřebí k získání nadpoloviční většiny. V široké koalici jsou zpravidla sdruženy subjekty ideově nesourodé, ze širokého politického spektra, může se tedy jednat o koalici středo-pravo-levou.[1]
V letech 2008–2012 byla uplatněna vláda široké koalice například v Zastupitelstvu Zlínského kraje, které se zúčastnily strany ČSSD, ODS a KDU-ČSL.[2]
Na Slovensku vznikla po volbách v roce 1998 vládní široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Předsedou vlády byl Mikuláš Dzurinda.
V československé první republice existovaly v letech 1929–1938 tři široké koalice na vládní úrovni. V jejich čele stáli postupně František Udržal, Jan Malypetr a Milan Hodža. Jednalo se o koalice sestavené na základě výsledků voleb v letech 1929 a 1935. Ačkoli ve volbách v roce 1935 získala nejvíce hlasů Sudetoněmecká strana, ve vládní koalici zastoupena nebyla.
V koalici byly během její existence sdruženy tyto strany:
Do široké koalice patřily tyto vlády: