Téma Šindžuku (Tokio) je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a debatu. Od svého vzniku Šindžuku (Tokio) přitahoval pozornost akademiků, odborníků i fandů. V následujícím článku podrobně prozkoumáme nejdůležitější aspekty Šindžuku (Tokio) a zaměříme se na jeho význam, vývoj a dopad v různých oblastech. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit poskytnout komplexní pohled na Šindžuku (Tokio) se záměrem osvětlit jeho dopad na současnou společnost. Šindžuku (Tokio) je bezpochyby téma, které si zaslouží důkladné prozkoumání a prostřednictvím tohoto článku se právě o to snažíme.
Šindžuku | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 35°41′38″ s. š., 139°42′12″ v. d. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Šindžuku | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,2 km² |
Počet obyvatel | 349 385 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 19 175,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Kenichi Yoshizumi (od 2014) a Hiroko Nakayama (2002–2014) |
Vznik | 1947 |
Oficiální web | www |
PSČ | 160-8484 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šindžuku (japonsky 新宿区; Šindžuku-ku) je jednou z 23 (speciálních) čtvrtí města Tokio v Japonsku. Je to jedno z hlavních obchodních a administrativních center oblasti Tokia. V Šindžuku se nachází nejvytíženější železniční nádraží na světě, stanice Šindžuku. Je také sídlem Tokijské radnice a tím de facto „hlavním městem“ prefektury Tokio. V budově Tokijské radnice neboli Točó je vyhlídka na okolí zdarma. Šindžuku je také známé vysokou koncentrací obchodních domů, obchodů s elektronikou, kin, hotelů a barů. Nachází se tu Národní zahrady Šindžuku gjoen, největší japonská „čtvrť červených luceren“ se jménem Kabukičó i Tokijská opera.
V Šindžuku žije přibližně 349 tisíc[1] obyvatel, hustotu zalidnění činí 17 140 obyvatel/km² a celková rozloha je 18,23 km².
V Šindžuku žije (legálně) nejvíce cizinců v oblasti Tokia. K 1. listopadu 2004 to bylo 28 252 lidí 107 národností. Nejvíce jich pochází z Koreje (Severní i Jižní), Číny, Francie, Myanmaru a Filipín. Díky koncentraci cizinců zde má zastoupení i mnoho „západních“ řetězců jako McDonald's a mezinárodní sítě hotelů.