Čeněk Ryzner

Tento článek se bude zabývat tématem Čeněk Ryzner z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho relevance a dopadu dnes. Čeněk Ryzner upoutal pozornost různých sektorů díky svému vlivu na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu. V dalších řádcích bude analyzován jeho původ, vývoj, výzvy a příležitosti, stejně jako jeho vliv na sociální a technologické změny. Kromě toho budou zkoumány různé studie a výzkumy, které vrhly světlo na Čeněk Ryzner a jeho vztah k dalším jevům. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout globální a aktualizovanou vizi Čeněk Ryzner s cílem přispět k debatě a úvahám na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Čeněk Ryzner
Čeněk Ryzner
Čeněk Ryzner
Narození9. ledna 1845
Horní Studénky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. února 1923 (ve věku 78 let)
Roztoky u Prahy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarcheolog, lékař a spisovatel literatury faktu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Ryzner, též Vincenc Risnar, nebo Rýzner (9. ledna 1845 Horní Studénky[1] – 12. února 1923 Roztoky u Prahy) byl český lékař, archeolog a sběratel. Významný je jeho výzkum pravěkého pohřebiště u Únětic u Prahy, podle kterého byla pojmenována na něm zastoupená únětická kultura doby bronzové.[2]

Život

Čeněk Ryzner studoval v letech 1862–1866 na medicinsko-chirurgickém ústavu v Olomouci, kde se prostřednictvím příznivců archeologie okolo Jindřicha Wankla seznámil s archeologickými památkami. Když roku 1866 zahájil své lékařské působení jako obecní lékař v Roztokách u Prahy, začal v okolní krajině sbírat archeologický materiál. V sedmdesátých letech zkoumal pohřebiště únětické kultury u Únětic a počátkem osmdesátých let hradiště Řivnáč na stejnojmenném vrchu. Jeho zpráva o pohřebišti v Úněticích, uveřejněná v Památkách archeologických v roce 1880, je pokládána za první řádnou českou archeologickou zprávu. V čele Společnosti přátel starožitností v Čechách v Praze vedl v letech 1888–1891 její první výzkumy na Levém Hradci a Přemyšlení. Začátkem devadesátých let ale ukončil svoje působení ve společnosti a posléze i v archeologii. Jeho archeologická sbírka, vystavená roku 1891 na Jubilejní výstavě, obohatila později sbírku Národního muzea.[2]

Publikace

  • Řadové hroby blíž Únětic in Památky archeologické 11, 1880, strany 181–182.
  • Řadové hroby blíže Únětic. Skupení druhé in Památky archeologické 11, 1880, strany 353–366.
  • Řivnáč, předhistorické hradiště u Levého Hradce in Památky archeologické 12, 1883, strany 209-216, 241-248, 299–302.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-253-8. S. 485, 486. 

Externí odkazy