Tento článek se bude zabývat tématem Čeněk Ryzner z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho relevance a dopadu dnes. Čeněk Ryzner upoutal pozornost různých sektorů díky svému vlivu na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu. V dalších řádcích bude analyzován jeho původ, vývoj, výzvy a příležitosti, stejně jako jeho vliv na sociální a technologické změny. Kromě toho budou zkoumány různé studie a výzkumy, které vrhly světlo na Čeněk Ryzner a jeho vztah k dalším jevům. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout globální a aktualizovanou vizi Čeněk Ryzner s cílem přispět k debatě a úvahám na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Čeněk Ryzner | |
---|---|
![]() Čeněk Ryzner | |
Narození | 9. ledna 1845 Horní Studénky ![]() |
Úmrtí | 12. února 1923 (ve věku 78 let) Roztoky u Prahy ![]() |
Povolání | archeolog, lékař a spisovatel literatury faktu |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeněk Ryzner, též Vincenc Risnar, nebo Rýzner (9. ledna 1845 Horní Studénky[1] – 12. února 1923 Roztoky u Prahy) byl český lékař, archeolog a sběratel. Významný je jeho výzkum pravěkého pohřebiště u Únětic u Prahy, podle kterého byla pojmenována na něm zastoupená únětická kultura doby bronzové.[2]
Čeněk Ryzner studoval v letech 1862–1866 na medicinsko-chirurgickém ústavu v Olomouci, kde se prostřednictvím příznivců archeologie okolo Jindřicha Wankla seznámil s archeologickými památkami. Když roku 1866 zahájil své lékařské působení jako obecní lékař v Roztokách u Prahy, začal v okolní krajině sbírat archeologický materiál. V sedmdesátých letech zkoumal pohřebiště únětické kultury u Únětic a počátkem osmdesátých let hradiště Řivnáč na stejnojmenném vrchu. Jeho zpráva o pohřebišti v Úněticích, uveřejněná v Památkách archeologických v roce 1880, je pokládána za první řádnou českou archeologickou zprávu. V čele Společnosti přátel starožitností v Čechách v Praze vedl v letech 1888–1891 její první výzkumy na Levém Hradci a Přemyšlení. Začátkem devadesátých let ale ukončil svoje působení ve společnosti a posléze i v archeologii. Jeho archeologická sbírka, vystavená roku 1891 na Jubilejní výstavě, obohatila později sbírku Národního muzea.[2]