V dnešním světě zaujal Þorsteinn Pálsson vedoucí roli jak v každodenním životě, tak v profesionální sféře. S rozvojem technologií a globalizací se Þorsteinn Pálsson stal tématem neustálého zájmu, vyvolává diskuse, výzkum a nové způsoby, jak k němu přistupovat. Od svého vlivu na společnost až po důsledky pro ekonomiku, Þorsteinn Pálsson ovlivnila různými způsoby a změnila nejen způsob, jakým interagujeme, ale také způsob, jakým přemýšlíme a jak se vztahujeme k životnímu prostředí. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Þorsteinn Pálsson, analyzujeme jeho důležitost a vývoj v čase.
Þorsteinn Pálsson | |
---|---|
![]() | |
Předseda vlády Islandu | |
Ve funkci: 8. července 1987 – 28. září 1988 | |
Prezident | Vigdís Finnbogadóttir |
Předchůdce | Steingrímur Hermannsson |
Nástupce | Steingrímur Hermannsson |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana nezávislosti |
Narození | 29. října 1947 (77 let) Selfoss, ![]() |
Alma mater | Islandská univerzita Commercial College of Iceland |
Profese | diplomat, politik a novinář |
Commons | Þorsteinn Pálsson |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Þorsteinn Pálsson (* 29. října 1947 Selfoss) je bývalý islandský politik, představitel konzervativně-liberální Strany nezávislosti, jejímž byl v letech 1983–1991 předsedou. Od července 1987 do září 1988 byl premiér Islandu.[1] V letech 1985–1987 byl ministrem financí, v letech 1991–1999 ministrem rybolovu a ve stejné době zároveň ministrem spravedlnosti a náboženských otázek. Poslancem Althingu, islandského parlamentu, byl mezi lety 1983 až 1999. Poté se stal velvyslancem, nejprve v Británii, poté v Dánsku, Řecku či Indii. V letech 2006–2009 pracoval jako novinář v deníku Fréttablaðið.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Þorsteinn Pálsson na anglické Wikipedii.