Zvonice (České Budějovice)
V dnešním světě se Zvonice (České Budějovice) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už díky svému vlivu na kulturu, ekonomiku, politiku nebo vědu, Zvonice (České Budějovice) dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí a jeho studium a porozumění se stalo základem pro pochopení současné dynamiky. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Zvonice (České Budějovice), prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho význam v současné společnosti.
| Zvonice u svatého Mikuláše | |
|---|---|
 Vpravo od stanové střechy (špičky) kostela | |
| Účel stavby | |
zvonice | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | ~1500 |
| Zánik | ≤24. července 1641 |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | katedrála svatého Mikuláše, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′31,08″ s. š., 14°28′35,04″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvonice byla samostatná gotická věž stojící mezi současnou katedrálou svatého Mikuláše a budovou děkanství v Českých Budějovicích. Zanikla při požáru 1641.
Podoba
Hranolová věž o půdorysu 6,9 × 6,9 metru stála u severovýchodního nároží presbytáře, poblíž dnešní sakristie. Nesla dlátkovou střechu. Nejvyšší zvonové patro bylo na všechny strany otevřeno akustickými, patrně lomenými okny. Umístění věže bylo doloženo archeologickým průzkumem v roce 2005, který odhalil 110 centimetrů mocné kamenné zdivo nalezené pod silnou spáleništní vrstvou pocházející z doby velkého požáru města 24. července 1641. Zvonice přesahovala střechu kostela (dnešní katedrály).[1]
Historie
O věži se nedochovaly písemné zprávy. Její existence, podoba a poloha byly zjištěny archeologicky (sonda S2/2005, elektroodporové měření)[2] a perspektivním rozborem Willenbergovy veduty. Vznikla kolem roku 1500, zaniknout musela nejpozději při požáru 1641.[1]
Využití
Využití věže dokládá její podoba zachycená na Willenbergově vedutě v kombinaci s údaji o nákupu zvonů po roce 1500. Koresponduje to s rozvojem zvonařství na konci 15. století, které vedlo k oblibě velkých zvonů, jimž zpravidla nedostačovaly starší věže nebo krovy kostelů (v této době vznikla řada jihočeských gotických zvonic s původně dlátkovou střechou: Blansko, Boršov nad Vltavou, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou, Rychnov nad Malší aj.). Roku 1505 odkázala vdova Zuzana kopu grošů „na nový zvon k svatému Mikuláši“. Krátce poté musely být zvony objednány, neboť již v roce 1506 odlil první dva Bartoloměj Pražský (šlo o předchůdce Kreuzových zvonů Marta a patrně Poledník). V roce 1507 byl v Praze odlit původní Bumerin.[1] Ten však měl být podle některých zdrojů dílem puškaře Mikuláše.[3]
Roku 1573 byli na nově vznikající Černou věž z gotické zvonice přeneseni předchůdci zvonů Marta a Poledník, v roce 1576 i původní Bumerin.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 24, 83, 87-88.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jiří; THOMOVÁ, Zuzana; KRAJÍC, Rudolf. České Budějovice, sv. Mikuláš - aktualizace 1.4.2006 . geo-cz.com, 2006 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-12.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - Bumerin . Č. Budějovice: NEBE . Dostupné online.