Sylvius Kreutz
V tomto článku prozkoumáme dopad Sylvius Kreutz na současnou společnost. Od svého vzniku upoutá Sylvius Kreutz pozornost akademiků, odborníků i občanů a vyvolává debaty a úvahy o jeho významu a vlivu v různých oblastech každodenního života. Prostřednictvím hluboké a přísné analýzy se ponoříme do různých dimenzí, které Sylvius Kreutz nabízí, od jeho historie a vývoje až po projekci do budoucnosti. V interdisciplinárním přístupu prozkoumáme, jak Sylvius Kreutz proměnil a utvářel způsob, jakým vnímáme a zažíváme svět kolem nás.
| Sylvius Kreutz | |
|---|---|
| Narození | 1671?  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 8. července 1754 Habsburská monarchie |
| Povolání | zvonař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Sylvius Kreutz (1671? – 8. července 1754) byl rakouský zvonař, který působil převážně v Horním Rakousku a v jižních Čechách. V roce 1702 již pracoval jako mistr v dílně u zvonaře Melchiora Schorera v Linci. Kromě své hlavní činnosti jako výrobce zvonů se také podílel na výrobě vodních čerpadel v klášterech Sankt Florian a Melk.
Varianty jména
Jeho jméno se vyskytuje v různých podobách – Silvius Creuz, Sylvius Creiz, Silvio Creuz, Silvio Croce, Silvio de Cruce, Silvius Kreuz, Sylvius Kreutz, Sylvius Kreuz.
Zvony
Práce během dočasného pobytu v Českých Budějovicích
- 1702, 1709 a 1713 zvony pro Vyšebrodský klášter
- 1704 zvon zasvěcený Panně Marii v kostele svatého Martina v Chelčicích[1][2]
- 1705 Umíráček pro Černou věž v Českých Budějovicích[1]
- 1705 a 1708 zvony pro poutní kostel v Kájově. Malý zvon, přelitý v roce 1708 a určený k vyzvánění na mši, byl při zavěšování rozbit[3]
Práce během svého působení v Linci (1709–1745)
- 1721, 1727 a 1741 několik zvonů pro klášter v Lambachu
- 1723 tři velké zvony (Bumerin, Marta a Poledník – rekvírován v roce 1917) pro Černou věž v Českých Budějovicích,[1][4] poté menší zvon Oktáva; při dalším kratším pobytu v Českých Budějovicích[5]
- 1724 přelit zvon Oktáva pro Černou věž v Českých Budějovicích a zdarma odlity další malé zvony pro kapli svatého Jakuba[1]
- 1728 velký zvon v Ondřejově,[6] zaniklé obci v dnešním Vojenském újezdu Boletice. V roce 1917 byl rekvírován pro válečné účely
- 1729 pět zvonů pro klášter Zlatá Koruna
- 1731 pět zvonů pro nově přestavěný farní kostel ve Welsu (největší je stále zachován) a tři zvony pro Pregarten
- 1733 pět zvonů pro klášter Wilhering, po velkém požáru 6. března 1733
- 1739 zvon ve Světlíku[7]
- 1740 zvon ve farním kostele v obci Dorfstetten v okrese Melk
- 1742 Rožmberk nad Vltavou
Práce po roce 1745
- 1745 Želnava
- 1746 Kaplice
- 1747 Hořice na Šumavě
- 1748 jeden nebo dva zvony pro poutní baziliku Maria Taferl poblíž Melku; Soumarský zvon pro kostel svatého Víta v Českém Krumlově, rekvírovaný v březnu 1917[8]
- 1749 Dolní Vltavice[9]
Galerie
-
Zvon Bumerin – detail nápisu (Sylvivs Kreytz) -
Zvon Marta
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glockengießer in Linz na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d zvonařství | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz . . Dostupné online.
- ↑ Z.S, Jihočeský venkov. Kostel svatého Martina v Chelčicích. www.jihoceskyvenkov.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-17.
- ↑ Kájovská kronika. : S. strana 45.
- ↑ Kramerius 5.. kramerius.cbvk.cz . . Dostupné online.
- ↑ Zvony.ic.cz - nahrávky zvonů ::: Chrast u Chrudimě - podrobná historie. www.zvony.ic.cz . . Dostupné online.
- ↑ Kostely. www.znicenekostely.cz . . Dostupné online.
- ↑ Kostely. znicenekostely.cz . . Dostupné online.
- ↑ H. G. Česko-krumlovské zvony. Hlas lidu. 1917-04-12, roč. 11, čís. 52, s. 2.
- ↑ WWW.KRONIKAOBCECERNA.ESTRANKY.CZ. Osudy zvonů v Dolní Vltavici. HISTORIE A KRONIKA OBCE - ČERNÁ V POŠUMAVÍ . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sylvius Kreutz na Wikimedia Commons - Českobudějovické zvony