V dnešním světě se Zdeněk Jiráský stalo tématem velkého významu a významu pro různé sektory společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Zdeněk Jiráský upoutal pozornost a vyvolal debaty o svém vlivu a dopadu na naše životy. Od svého dopadu na duševní zdraví a pohodu až po vliv na ekonomiku a životní prostředí je Zdeněk Jiráský tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Zdeněk Jiráský, prozkoumáme jeho různé dimenze a jeho dopad na dnešní společnost.
Zdeněk Jiráský | |
---|---|
Narození | 21. dubna 1969 (55 let) nebo 24. ledna 1969 (56 let) Jičín |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | režisér, scenárista a filmový režisér |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Jiráský (* 21. dubna 1969 Jičín) je český režisér a scenárista.
Vystudoval gymnázium v Poděbradech. V polovině 90. let byl asistentem fotografa Tomkiho Němce a režiséra Ivana Fíly ve filmovém snímku Lea (1996). Poté, co absolvoval katedru scenáristiky a dramaturgie na FAMU pracoval jako scenárista a režisér dokumentů či sociologických esejí pro Febiofest a hlavně pro ČT. Za sociální drama Poupata dostal Českého lva.