V tomto článku prozkoumáme Zdeněk Boháč (historik) z různých úhlů pohledu a analyzujeme jeho dopad na různé oblasti společnosti. Zdeněk Boháč (historik) je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a debatu a jeho význam neustále roste. Ponoříme se do významu Zdeněk Boháč (historik), jeho historie, jeho vývoje v čase a různých názorů a teorií, které o něm existují. Kromě toho prozkoumáme, jak Zdeněk Boháč (historik) ovlivnil kulturu, ekonomiku, politiku a další aspekty každodenního života. Tento článek se snaží poskytnout úplný a objektivní pohled na Zdeněk Boháč (historik), aby čtenáři mohli lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům v dnešním světě.
PhDr. Zdeněk Boháč, CSc. | |
---|---|
Narození | 3. ledna 1933 Klínec nebo Praha |
Úmrtí | 25. března 2001 (ve věku 68 let) Praha |
Povolání | historik, geograf a učitel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Boháč (3. ledna 1933 Klínec – 25. března 2001 Praha) byl český historik a historický geograf, organizátor česko-lužické kulturní spolupráce.[1] Stal se průkopníkem komplexního studia dějin středověkého osídlení, feudální pozemkové držby a demografického vývoje českých zemí. Zabýval se českými církevními dějinami.[2]
Po studiu historie na Filozofické fakultě UK v Praze působil jako středoškolský profesor a od roku 1969 nastoupil dráhu vědeckého pracovníka.[2] V letech 1970–1986 a také v letech 1990–1998 působil jako vedoucí redaktor Historické geografie a jako předseda Komise pro historickou geografii při Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd a dále v letech 1976–1985 a v letech 1990–1998 při Historickém ústavu Akademie věd České republiky.[1] Byl předsedou Společnosti přátel Lužice.[2] Ve svých pracích se zabýval dějinami osídlení, národnostním a kulturním vývojem zemí Koruny české, dějinami Lužice a česko-lužickými vztahy, církevními dějinami, historickou geografií a toponomastikou.[1] Je pochován v rodném Klínci v okrese Praha-západ.[2]
a mnoho další prací