Zajíc měnivý
Říká se, že Zajíc měnivý je dnes jedním z nejdůležitějších témat, protože má významný dopad na životy lidí. Nezáleží na tom, zda jste student, profesionál, milovník umění nebo technologický expert, Zajíc měnivý je téma, které se vás bezpochyby týká. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty Zajíc měnivý, od jeho historie až po jeho význam v moderní společnosti. Prozkoumáme také různé názory a perspektivy kolem Zajíc měnivý s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Zajíc měnivý a objevit jeho vliv na dnešní svět!
 Zajíc měnivý | |
|---|---|
 Zajíc měnivý v zimní srsti | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | zajíci (Lagomorpha) |
| Čeleď | zajícovití (Leporidae) |
| Rod | zajíc (Lepus) |
| Binomické jméno | |
| Lepus americanus Erxleben, 1777 | |
 Mapa rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zajíc měnivý (Lepus americanus) je druh zajíce obývající jehličnaté lesy Severní Ameriky.
Vzhled
Patří k nejmenším druhům zajíců: dorůstá délky 40–50 cm, váží okolo 1,5 kg (samice jsou o něco větší než samci). Srst je v létě rezavě hnědá, pro zimní měsíce dostává zajíc měnivý bílou srst, která mu umožňuje splynout se zasněženou krajinou. Výměna srsti trvá okolo deseti týdnů.[2] Špičky uší jsou celoročně černé a ocas bílý. Projevem adaptace na životní prostředí jsou zvětšená a osrstěná chodidla, díky kterým se zajíc měnivý neboří do sněhu. Proto dostal anglický název snowshoe hare (sněžnicový zajíc).[3]
Způsob života
Obývá hustý lesní podrost, zejména podél vodních toků. Živí se travou a listím, v zimě okusuje kůru stromů. Vede převážně noční způsob života. Je velmi plachý, před predátory se zachraňuje útěkem: dokáže vyvinout rychlost až 45 km/h, je také zdatným plavcem.[4] Samice rodí třikrát, v jižní části areálu i čtyřikrát do roka, v jednom vrhu bývá od dvou do osmi mláďat. Malí zajíčci se rodí osrstění a vidoucí, plně soběstačnými se stávají ve věku okolo jednoho měsíce. Dožívají se asi pěti let. Zajíc měnivý se stává kořistí rysa kanadského, rysa červeného, norka amerického, vlka obecného, lišky obecné, orla skalního, výra virginského a dalších dravců, je také předmětem sportovního lovu. Typickým jevem je kolísání populace zajíce měnivého v pravidelných cyklech, které trvají okolo deseti let; v závislosti na dostupnosti zajíců jako hlavní potravy obdobně kolísá populace rysů.[5]
Geografické poddruhy
- Lepus americanus americanus
- L. a. cascadensis
- L. a. columbiensis
- L. a. dalli
- L. a. klamathensis
- L. a. oregonus
- L. a. pallidus
- L. a. phaeonotus
- L. a. pineus
- L. a. seclusus
- L. a. struthopus
- L. a. tahoensis
- L. a. virginianus
- L. a. washingtonii
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ National Geographic. animals.nationalgeographic.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-14.
- ↑ Wildscreen Arkive. www.arkive.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-18.
- ↑ University of Michigan Museum of Zoology
- ↑ Northwest Territories, Environment and Natural Resources
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zajíc měnivý na Wikimedia Commons 
Taxon Lepus (Poecilolagus) americanus ve Wikidruzích
