V tomto článku prozkoumáme zajímavý svět Základní věta algebry, který v posledních letech zaujal řadu výzkumníků, odborníků a nadšenců. Od svého vzniku až po svůj dopad na současnou společnost hrál Základní věta algebry významnou roli v celé řadě oblastí, od vědy a techniky po populární kulturu a politiku. Na těchto stránkách prozkoumáme mnoho aspektů Základní věta algebry, stejně jako jeho důsledky a perspektivy do budoucna. Připravte se na poutavou a okouzlující cestu, která zpochybní vaše chápání Základní věta algebry a povede vás k zamyšlení nad jeho důležitostí v dnešní svět..
Základní věta algebry (též označovaná jako Fundamentální věta algebry[1]) je důležité matematické tvrzení, které má fundamentální význam v algebře, ale podstatnou roli hraje i v dalších odvětvích matematiky. Říká, že každý nekonstantní polynom s komplexními koeficienty má alespoň jeden komplexní kořen. Nejstarší publikovaný důkaz pochází od Jeana-Roberta Arganda z roku 1806.
Nechť je polynom s koeficienty stupně . Pak existuje číslo , že .
Ač název věty odkazuje na algebru, jedná se o historický název, kdy se pod algebrou rozumělo především řešení algebraických rovnic. I vzhledem k tomu, že obsahem tvrzení jsou komplexní čísla, která jsou spíše analytickým objektem, všechny důkazy v menší či větší míře využívají metody analytické matematiky.
Základní věta algebry je snadným důsledkem Liouvillovy věty z komplexní analýzy:
Dále se dokazuje sporem. Nechť nějaký polynom P(x) s komplexními koeficienty aspoň prvního stupně nemá komplexní kořen. Pak funkce g(x) daná předpisem je definována na celém . Dále jistě v komplexní rovině existuje kruh K se středem v nule takový, že pro x ležící mimo K. Protože |P(x)| je spojitá funkce nenulová na K a K je kompaktní, existuje , že pro x z K. Potom pro každé . Tedy g(x) je omezená na a holomorfní je zřejmě. Podle Liouvillovy věty tedy je g(x) konstantní a tedy i P(x) je konstantní, což je spor.