Woodův kov
V tomto článku prozkoumáme téma Woodův kov z multidisciplinární perspektivy a budeme se zabývat jeho historickými, sociálními a kulturními důsledky. _Var1 je téma, které vzbudilo zájem badatelů a odborníků z různých oborů a jeho aktuálnost je patrná i v dobovém kontextu. V celém článku budeme zkoumat různé přístupy a teorie související s Woodův kov a také jeho dopad na současnou společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme nabídnout komplexní pohled na Woodův kov, odhalit jeho méně známé aspekty a zdůraznit jeho význam v současné krajině.
Woodův kov je pájka s teplotu tání 60 až 70 °C (podle složení), tedy méně než je teplota varu vody za běžného tlaku. Má hustotu přibližně 9600 kg·m−3. Je pojmenován po americkém zubaři Barnabasi Woodovi,[1] ale prodává se pod mnoha dalšími značkami. Je to prakticky eutektická slitina 4 kovů s přibližným složením: cín (12,5 %), olovo (25 %), bismut (50 %), a kadmium (12,5 %). Udává se také hmotnostní poměr 1:2:4:1.
Hlavním způsobem použití této slitiny jsou nejrůznější pojistky a požární čidla. Nevýhodou je obsah toxického kadmia a olova. Alternativou je v tomto případě Fieldův kov, který má podobně nízkou teplotu tání, ale tyto toxické složky neobsahuje.
Odkazy
Reference
- ↑ JENSEN, William B. The Origin of the Name “Onion’s Fusible Alloy”. Journal of Chemical Education. 2010-10, roč. 87, čís. 10, s. 1050–1051. Dostupné online . ISSN 0021-9584. doi:10.1021/ed100764f. (EN)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Woodův kov na Wikimedia Commons 
Kniha Chemické pokusy/Tání Woodova kovu ve Wikiknihách- Video ukazující tání Woodova kovu v horké vodě
