V dnešním světě má Výzkum a vývoj významný význam v mnoha aspektech našich životů. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku je Výzkum a vývoj tématem neustálého zájmu výzkumníků, odborníků i laické veřejnosti. Abychom porozuměli jeho rozsahu a relevanci, bude se tento článek zabývat různými pohledy a analýzami na Výzkum a vývoj, zkoumá jeho dopad v různých kontextech a nabízí komplexní pohled na jeho význam v současnosti.
Výzkum a vývoj, krátce VaV[1] (anglicky research and development krátce R&D), je termín popisující vládní nebo firemní aktivity, které jsou součástí cyklu, jímž se dosahuje inovace. Dle Českého statistického úřadu „výzkum a vývoj, jako součást vědy a technologií, představuje klíčový hybný prvek zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti“.[2] Experimentální výzkum a vývoj (nebo jen krátce vývoj) je systematická tvůrčí práce směrující k rozšíření stavu poznání, včetně poznatků o člověku, kultuře a společnosti, a jeho použití s cílem nalézt nové možnosti využití těchto poznatků.[3]
Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky připravují společně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Rada pro výzkum, vývoj a inovace s dalšími ústředními orgány, představiteli vědecké obce a dalších výzkumných organizací, zástupci podnikové sféry a uživatelů výsledků výzkumu a vývoje a s dalšími zainteresovanými institucemi.[4]
Česko bylo 2020 s 1,99 % HDP na 18. místě na světě.[5]
Země | Výzkum a vývoj jako procento HDP |
---|---|
Israel | 5,44
|
Korea | 4,81
|
Švédsko | 3,53
|
Belgie | 3,48
|
USA | 3,45
|
Japonsko | 3,26
|
Rakousko | 3,20
|
Švýcarsko | 3,15
|
Německo | 3,14
|
Dánsko | 2,96
|
Finsko | 2,94
|
Island | 2,47
|
Čína | 2,40
|
Francie | 2,35
|
Holandsko | 2,29
|
Norsko | 2,28
|
Slovinsko | 2,15
|
Česko | 1,99
|
Singapur | 1,89
|
Austrálie | 1,83
|