V dnešní době se Vysokofrekvenční stal opakujícím se tématem v diskusích a debatách po celém světě. Význam Vysokofrekvenční se odráží v jeho dopadu na společnost, ekonomiku a politiku, díky čemuž je předmětem zájmu výzkumníků, vedoucích představitelů i občanů. V průběhu historie způsobil Vysokofrekvenční mnoho změn a transformací, které vyvolaly nadšení i kontroverzi. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Vysokofrekvenční a analyzovat jeho dopad v různých kontextech. Od svého vlivu na každodenní život až po svou roli na globální scéně, Vysokofrekvenční nadále zaujímá relevantní místo v agendě každého.
Vysokofrekvenční, VF (anglicky Radio Frequency, RF) je v elektronice a radiotechnice termín používaný nejčastěji pro kmitočty nad oblastí slyšitelných zvukových vln, které se nazývají nízkofrekvenční (NF). V akustice se toto frekvenční pásmo nazývá ultrazvuk. V různých kontextech se používají i jiné definice pro termín vysokofrekvenční:
Podle jiného pojetí závisí hranice mezi nízkofrekvenční a vysokofrekvenční technikou na rozměrech použitých komponent. Bývalý navigační systém OMEGA, který pracoval na frekvenci 10 až 14 kHz, lze považovat za vysokofrekvenční systém, stejně jako vedení elektrického proudu o kmitočtu 50 Hz a délce přes 1000 km musí být podle přenosové linkové teorie považováno za vysokofrekvenční systém, protože jeho délka je srovnatelná se čtvrtinou vlnové délky (λ/4) – viz Ferrantiho jev.
Díky velkému dosahu se vysokofrekvenční technologie používají pro telekomunikace – pro mobilní telefony, vysílání rozhlasu a televize, radiolokaci a pro komunikaci s umělými družicemi.
Naprostá většina rádiových komunikačních zařízení pracuje ve vysokofrekvenčním pásmu. Výjimkou jsou systémy pro komunikaci s ponorkami jako je americký systém Sanguine a ruský ZEVS.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hochfrequenz na německé Wikipedii.