V dnešním světě se Votivní kostel (Vídeň) stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už pro svůj dopad na společnost, svou historickou relevanci nebo svůj vliv na každodenní život, Votivní kostel (Vídeň) upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Votivní kostel (Vídeň), od jeho původu až po jeho důsledky v dnešním světě, s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
Votivní kostel | |
---|---|
![]() Votivkirche | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 48°12′55,62″ s. š., 16°21′32,76″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Architektonický popis | |
Architekt | Heinrich Ferstel |
Stavební sloh | novogotika |
Výstavba | 1853 |
Specifikace | |
Výška | 99 m |
Další informace | |
Adresa | Alsergrund, ![]() |
Oficiální web | Oficiální web |
Kód památky | 10741 |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Votivkirche (česky Votivní kostel Božského Spasitele[1]) je římskokatolický novogotický kostel ve Vídni se dvěma věžemi v průčelí. Stojí v parku Sigmunda Freuda na ulici Währinger Strasse v Alsergrundu, nedaleko stanice metra Schottentor a blízko hlavní budovy Vídeňské univerzity i budovy radnice.
18. února 1853 maďarský krejčovský tovaryš János Libényi spáchal neúspěšný atentát na Františka Josefa I. Císařův bratr, arcivévoda Ferdinand Maxmilián, pozdější mexický císař, zorganizoval po celé říši sbírku, která vynesla přes 300 tisíc zlatých a z níž se kostel postavil jako poděkování za záchranu života mladého císaře. Roku 1879 byl kostel vysvěcen ke stříbrné svatbě císařského páru. Návrh kostela vytvořil architekt Heinrich Ferstel. Ve stejném stylu, i když jinými architekty, je ve Vídni postavena řada dalších budov (např. radnice).