V dnešním světě je Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014 vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost širokého spektra společnosti. Toto téma bylo předmětem debat, výzkumů a kontroverzí, které vyvolaly nebývalý zájem. Od svého dopadu na ekonomiku až po důsledky pro veřejné zdraví, Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014 získal na globální scéně nebývalý význam. V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a nabídneme komplexní pohled na jeho význam v současnosti.
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014 | |
---|---|
Stát | ![]() |
Druh voleb | parlamentní |
Volební termín | 10.–11. října 2014 (1. kolo) 17.–18. října 2014 (2. kolo) |
Předchozí volby | 2012 |
Následující volby | 2016 |
Volební účast | 38,62 % (1. kolo) 16,69 % (2. kolo) |
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014 (senátní volby 2014) se konaly ve dnech 10. a 11. října roku 2014 spolu s volbami do zastupitelstev obcí. Jako obvykle se volila třetina Senátu, došlo tedy k obměně 27 z 81 mandátů.[1] Ve všech obvodech proběhlo také druhé kolo voleb, a to 17. a 18. října. V Senátu dominantní ČSSD ve volbách obhajovala 23 mandátů, ODS 3 mandáty a KSČM 1 mandát.
Vedle toho v roce 2014 probíhaly lednové doplňovací volby v senátním obvodu č. 80 – Zlín (za Tomia Okamuru, který byl zvolen poslancem Poslanecké sněmovny PČR) a zářijové doplňovací volby v obvodu č. 22 – Praha 10 (za Jaromíra Štětinu, který byl zvolen poslancem Evropského parlamentu).
Volit do Senátu v každém kole může každý občan České republiky, který aspoň druhý den voleb dovrší 18. rok věku. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který aspoň druhý den voleb dosáhl věku 40 let.[1]
Žádný z kandidátů nezískal v prvním kole nadpoloviční počet hlasů a nebyl tak zvolen senátorem, proto se ve všech 27 obvodech konalo druhé kolo voleb, do kterého postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Volby se uskutečnily ve volebních obvodech s číslem dělitelným třemi, tedy ve volebních obvodech:
navrhující strana | končících mandátů |
kandidátů[2] | vrácených kaucí[3] |
nejlepší výsledek v 1. kole | postupujících do 2. kola |
získaných mandátů |
rozdíl | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
hlasů | kandidát | ||||||||
ČSSD | 23 | 27 | 27 | 16 799 | Miroslav Antl; Rychnov nad Kněžnou | 19 | 10 | -13 ▼ | |
KSČM | 1 | 27 | 23 | 6 542 | Josef Hála; Příbram | 0 | 0 | -1 ▼ | |
ANO | - | 26 | 26 | 13 232 | Zuzana Baudyšová (bezpp); Praha 9 | 9 | 4 | +4 ▲ | |
ODS | 3 | 24[vys 1] | 21 | 7 828 | Milan Rak (bezpp); Kolín | 7 | 2 | -1 ▼ | |
TOP 09 | 0 | 18[vys 2] | 15 | 8 023 | Ivo Jahelka (bezpp); Pelhřimov | 4 | 0 | ±0 ▬ | |
KDU-ČSL | 0[vys 3] | 17[vys 4] | 15 | 10 244 | Roman Celý; Vyškov | 9 | 5 | +5 ▲ | |
Svobodní | - | 11 | 0 | 2 604 | Karel Beneš; Příbram | 0 | - | ±0 ▬ | |
SPO | 0[vys 5] | 10 | 3 | 10 333 | František Čuba; Zlín | 1 | 1 | +1 ▲ | |
Úsvit | - | 10 | 1 | 3 787 | Roman Škrabánek; Kolín | 0 | 0 | ±0 ▬ | |
Republika | 0[vys 6] | 9 | 1 | 2 867 | Miroslav Krejča (bezpp); Strakonice | 0 | 0 | ±0 ▬ | |
SZ | 0 | 7[vys 7] | 3 | 15 329 | Jitka Seitlová (bezpp); Přerov | 2 | 2 | +2 ▲ | |
Piráti | 0 | 4[vys 8] | 0 | 1 821 | Libor Špaček; Cheb | 0 | 0 | ±0 ▬ | |
ND | - | 4 | 0 | 671 | Josef Hausmann (bezpp); Kladno | 0 | 0 | ±0 ▬ | |
STAN | 0 | 3[vys 9] | 3 | 11 353 | Zbyněk Linhart (bezpp); Děčín | 1 | 1 | +1 ▲ | |
SLK | 0 | 1 | 1 | 6 633 | Jiří Vosecký; Česká Lípa | 1 | 1 | +1 ▲ | |
SsČR | - | 1 | 1 | 14 071 | Ivo Valenta (bezpp); Uherské Hradiště | 1 | 1 | +1 ▲ | |
Další strany[vys 10] | 0 | 38[vys 11] | 7 | - | - | 0 | 0 | 0 ▬ | |
Nezávislí kandidáti[vys 12] | 0 | 5 | 3 | 5 351 | Luděk Galuška; Uherské Hradiště | 0 | 0 | ▬ | |
Celkem | 27 | 242 | 150 | - | - | 54 | 27 | ▬ |